Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Jsou jeho rozhodnutí a pak i výsledek volby důležitými mezníky, které určí další fungování této země, nebo vzhledem k významu jeho funkce až tak fakticky o moc nejde?

Dosavadní fungování pana prezidenta Zemana ukázalo, že přestože formální postavení prezidenta České republiky neskýtá mnoho kompetencí, je to velice významný, a dokonce bych řekl jeden z nejvýznamnějších účastníků politické scény a že kompetence, které má, nejsou tak nepodstatné. Například právo jmenovat členy bankovní rady ČNB je velice důležité v dobách, kdy ČNB dělá tak významné věci jako intervence.

Myslíte si, že Zeman do další volby půjde, nebo ne?

Kdyby mě někdo nutil, abych se účastnil nějaké sázky… Já bych určitě sázel, i když teď přemýšlím o tom, že nevím, jak moc bych byl ochoten vsadit na to, že kandidovat bude. Přikláním se k názoru, že ano. Bude kandidovat.

V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí?

Je to jedno a to samé, tomu se říká dvě strany jedné mince. Čím nejvíc prospívá, další považují za to, čím škodí. Hlavně tím, že říká jasná stanoviska k tématům, která hýbou společností. Jasně se staví například k otázkám migrace. Je čitelný, jasně se vyjadřuje. Jedněm se to líbí, jiným ne. Jeho hlavní zásluha je, že je viditelný, zřetelný, všichni vědí, čemu dává přednost.  

V těch tématech, která „hraje“ český prezident: radost nad vítězstvím Trumpa, vytěžování tématu migrace, šťouchance Merkelové a politikům EU, vyjádření nechuti nad Chovancovým „centrem proti propagandě“… Jak je v nich úspěšný?

Je to obráceně. Pečlivě naslouchá, co říká většina veřejnosti, a stanoviska potom šíří. Hned uvedu důkaz, ze kterého je to patrné. V dobách, kdy česká veřejnost s nadějemi a optimismem očekávala přijetí eura místo koruny, byl velice silným zastáncem rychlého přijetí eura. Jakmile se nálada ve společnosti otočila do pravého opaku, změnil i svůj názor. Nejdřív bojoval za přijetí eura a dnes stejně vehementně bojuje za jeho nepřijetí. Na tom je dobře vidět, že jsou jeho názory odposlouchané a odkoukané z toho, jak reaguje veřejnost.
 
Jak se mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Sledujete nějaký posun?

Vůbec žádný. Zdá se mi, že většina médií se vůči němu vymezuje kriticky a menšina přátelsky. Tak to bylo a je už od dob volební kampaně. Myslím si, že se média postavila na opačnou stranu už ve druhém kole prezidentské volby, a to trvá do dneška. 

Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? Padla úvaha, že 2. kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v 1. kole. Co třeba kdyby přišel někdo „zemanovitější než Zeman“, třeba Kubera?

Zeman je velkým favoritem vítězství, ale velký favorit neznamená jistý vítěz. Protikandidátů je poměrně hodně a právě proto, že je jich hodně, jejich preference jsou velmi rozdrobené a malé, skóre proto vypadá beznadějně. Ale to mnoho neříká. Ve druhém kole jde o to, kam se připojí všichni ti, kteří volili někoho, kdo nepostoupil do druhého kola. Vy jste některé kandidáty vyjmenovala, ale položme si otázku, když bude kandidovat pan Kubera, získá nějaká procenta, ale nepostoupí do druhého kola, koho budou volit jeho voliči? Budou volit spíš Zemana, nebo protikandidáta? To je velmi obtížně předvídatelné. Znovu opakuji, velký favorit ano, jistý vítěz ne.  

Miloš Zeman se raduje, že má dobré vztahy s prezidenty Ruska a Číny a teď navíc i s prezidentem USA. Raduje se právem? Může návštěvu USA obrátit ve svůj triumf? Nebo se nezmění vůbec nic?

Jeho kvalitní kontakty na nejvýznamnější politiky světa, jako je prezident Spojených států, jsou fakticky velmi významné. Opravdu díky nim může prospět České republice. Leckdo vidí, že tak jako v historii mnohokrát se rozhoduje o tom, kdo bude více angažován, kdo na koho bude orientován, kam bude přednostně směrován obchod, kde budou čí vojska a základny. Tohle vše významně ovlivňuje běžný život občanů země, jako je Česká republika. To, že prezident Zeman umí dobře komunikovat jak s prezidentem Spojených států, tak s prezidentem Ruska, a ti dnes budou mezi sebou vyjednávat velmi významné věci, je pro Českou republiku nepochybně pozitivní a fakticky to České republice prospěje.

Ale vy se ptáte, co to udělá s voliči, a tam bohužel v politice mezi fakty a pocity bývá propastný rozdíl. Fakticky budou převládat jednoznačně pozitivní efekty z rozhodnosti komunikovat, ale to se v preferencích a podpoře voličů vůbec nemusí projevit, protože voliči jsou v názorech na tyto věci rozpolceni. Myslím si, že česká společnost má silnou část, která podporuje Zemana, a pak existuje silná společenská část, která je oponentem. Něco podobného je vidět i ve vztahu k americkému prezidentovi. Takže když bude prezident Zeman něco vyjednávat s americkým prezidentem, budou se sčítat odpůrci Zemana s odpůrci Trumpa, a jak to dopadne v hodnocení? To si vůbec neodvažuji odhadnout.