Jste členka petičního výboru na obranu demokracie, k čemuž jste před časem vysvětlila, že je to proto, abyste pomohla možnosti ovlivňovat veřejný prostor. „Vymezit se proti prezidentovi a politikům je základní svoboda,“ řekla jste k tomu v minulých měsících do médií. Změnily poslední týdny v nějakém směru toto vaše smýšlení?

Poslední týdny naopak posílily moje smýšlení v tom smyslu, že mít možnost vstupovat svobodně do veřejného prostoru jako nezávislý občan je, zdá se, skoro nezbytně nutné, anebo spíše sebezáchovné. Ministr financí ČR čelí velmi vážným podezřením z finančních machinací a pokud se prokáže, že všechny akcie Agrofertu vlastní on sám, bude mít problém kriminální. Premiér vlády ČR připouští, že by pro jeho stranu bylo nejvýhodnější jít v příštím volebním období do koalice s komunisty. Jaké už silnější signály by měly nastat?

Postoj současných vládních představitelů podle vás vzbuzuje obavy, neboť se jejich chování týká omezování svobod a demokracie. Můžete rozvést, kdo z politiků dnešní vlády si v tomto směru nepočíná dobře? Je to premiér Bohuslav Sobotka, ministr vnitra Milan Chovanec, či ministr financí Andrej Babiš?

Premiér Sobotka si podle mého názoru během celého volebního období počínal slušně, dobře, klidně a uvážlivě. A to říkám jako volič, který nikdy jeho stranu nevolil a ani ji nikdy volit nehodlá. Nicméně, jak vyplývá z odpovědi na předchozí otázku, nakonec ho po celkem úspěšném volebním období zase zardousila hrůza z „příštích volebních výsledků strany“. Není opravdu v téhle zemi možné říci: pracoval jsem čtyři roky, pracoval jsem dobře a teď zas pojďte pracovat někdo jiný? Je opravdu nutné provádět veletoče, které podle mého názoru nakonec zahubí i pana premiéra Sobotku samého? Pan Babiš se po kolmém politickém startu dostává do potíží. Klopýtá ovšem sám o sebe, tedy nikoli, jako pan premiér Sobotka, o svoji stranu. A to mi připadá mnohem nebezpečnější. Pana Sobotku neúspěch jeho strany v demokratických volbách uvnitř té strany smete. Kdo smete pana Babiše v hnutí, jehož je on sám začátkem a koncem?

Veřejně jste prozradila, že chování prezidenta Miloše Zemana se vám nelíbí. Hlavně vám vadí jeho hrubost myšlení... „Pan prezident ignoruje rozhodnutí soudů,“ řekla jste k tomu například. Prezident Zeman se ale v těchto dnech rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země, anebo vzhledem k významu jeho funkce fakticky o nic nejde?

Pan prezident Zeman není a nikdy nebyl mým prezidentem, jak se pateticky píše na plackách, které nosí mládež na bundách v divočejších dobách. Nicméně respektuji, že byl řádně demokraticky zvolen a tedy mne nějakým způsobem reprezentuje, ať se mi to líbí nebo ne. Pokud bude znovu zvolen, budu to muset bohužel respektovat znovu. Nicméně vystupovat proti jeho přešlapům proti dobrému vkusu i proti nerespektování zákonů této země si dovoluji zatím ponechat jako své svrchované občanské právo. Komplikovat demokraticky zvoleným politikům jejich živobytí, je snad podstatou evropského politického myšlení. Co nastane, až nám to nebude umožněno... to je otázka.

Nejobecněji řečeno, v čem Miloš Zeman jako prezident republiky prospívá české společnosti, a v čem jí škodí?

V čem prospívá nevím, na to se mne neptejte, to se musíte zeptat jeho voličů. Já ho musím pouze trpně snášet. Škodí v tom smyslu, že je nepředvídatelný. Myslím, že to plyne z jeho velké ambicióznosti a z touhy po ovládání veřejného prostoru. A z jeho exhibicionismu. A pak, ačkoliv pan prezident Zeman neustále křižuje celou naši republiku a takzvaně hovoří s občany, já jsem přesvědčena, že lidmi ve skutečnosti pohrdá. Ale to je pouze moje intuitivní cítění. A pak ještě, přeci jenom, prezident evropské země v období 2018-23 by mohl mít trochu větší šarm, ne?

Vadilo vám, když Zeman dal veřejně najevo radost nad vítězstvím Trumpa, či jak si počíná v tématu migrace? A co jeho podpora vůči ministrovi financí Andreji Babišovi?

Téma migrace je jasné. Prezident jde populisticky naproti náladám v zemi. A zase, očekávala bych od hlavy státu složitější analýzu problému, který složitý bezpochyby je. U Trumpa tomu rozumím méně. Pan Zeman se deklaruje jako socialista. Co ho tedy na Trumpovi (na rozdíl od prezidenta Obamy) fascinuje? Já myslím, že jednak ta Trumpova obhroublá teatrálnost a pak silný kolmý start k možnosti ovlivňovat přímo dění. Potvrzuje to moji tezi, že pan Zeman žádným faktickým socialistou ve skutečnosti není.

U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – evergreenem se staly zvláště kauza Peroutka, či Mynářova bezpečnostní prověrka. Později to byla aféra s neudělením vyznamenání pro Jiřího Bradyho a údajné vydírání hradního protokoláře Jindřicha Forejta. Číhá podle vašeho soudu někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit?

Jsem ráda, že o případných příštích průšvizích pana prezidenta nic nevím a rozhodně mám jiné starosti, než je předvídat. Zatopí si, doufejme, sám.

Máte pocit, že by se měnil vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec ,,Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Anebo už to novináře přestalo bavit?

Ptáte se mne na něco, co se týká vás. Médií. Sami si zvažte, nakolik si vás bude vodit pan prezident na špagátku a vy mu to budete pořád dokola „baštit“. Však jste přeci – pořád doufáme – svobodní a nezávislí.

Vyučujete herectví na katedře činoherního divadla DAMU. Jak vnímáte hry, v nichž se národ baví na konto Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka? Je podle vás v pořádku jej takto zesměšňovat?

Politická satira, a to často velmi nevybíravá, prostě patří k evropským kulturním výdobytkům již několik století. Ostatně právě jubilující Miloš Forman o tom natočil geniální film Larry Flynt vs Americký lid. Pana Ovčáčka nikdo nenutil, aby do takto exponované funkce šel, a šel-li, musel předpokládat a nyní snášet, že si z něj budou dělat legraci a třeba i zlou. On sám je nechtěným klaunem. To je způsobeno jeho starostlivou „ovčí“ servilitou za všech okolností a zjevným nedostatkem smyslu pro humor v kombinaci s juvenilní namyšleností. Což je jako zdroj legrace nejlepší směs. Je taková jedna slavná postava ve světové literatuře, jmenuje se Malvolio z Večera tříkrálového od Williama Shakespeara. Ostatně, kdo posměch nevydrží, ať jde k poště. Pro nás herce je tohle běžný, denní chleba. Kdybyste věděla, co strašného o mě divadelní kritika za 35 let u divadla napsala... Jste-li na očích, není to zadarmo.

Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? A koho z nich byste si vybrala vy?

Nevybrala bych si žádného prezidenta z těch, které nabízíte. Chtěla bych, aby prezident byl kultivovaná žena, mluvil několika jazyky, neříkal žádné bonmoty, rozuměl ekonomii, hudbě, právům, poezii, malířství, divadlu, lékařství, kvantové fyzice, astronomii, matematice a zahradnictví, nebyl by zatížen žádnou politickou hanbou, bylo mu kolem 45 let – víc fakt ne! - a jezdil do Hradu denně na kole. Tak znáte ji?