Situace pro umělce rozhodně není nijak lehká, kultura už řadu měsíců víceméně stojí. Někteří si museli najít náhradní práci mimo kulturu, aby se uživili. Jak to, pane režisére, zvládáte vy?

Za prvé musím říct, že to opravdu není jednoduché a myslím si, že není správné tu situaci zlehčovat. Protože je umělec a umělec. Jsou herci, kteří jdou z filmu do filmu nebo dlouhodobě hrají v seriálech. Ale pak jsou třeba muzikáloví nebo divadelní herci, kteří se soustředí především na tuto práci. A v momentě, kdy jim vypnete tento, pro ně mnohdy jediný příjem, především u těch mimopražských, tak to může být skutečně existenční problém. Nemají šanci si naspořit díky tomu, že hrají třeba v nějakém mega filmu. Je nutné si říct, že umělci nejsou jedna stejná velká skupina. Tak to není. Takže děkuji vám za tuto otázku, protože ta situace skutečně pro řadu lidí není jednoduchá. Opakuji, ne každý hraje za desítky tisíc ve filmech a seriálech.

A jak to zvládám já? Když mi bylo dvaadvacet, tak jsem založil sociální službu osobní asistence, kterou se celou dobu snažím vést. Chodíme pomáhat k lidem, ke kterým se třeba nedostane charita a podobně. Funguje to jako domácí péče. A i já teď mám také pravidelné služby v terénu. Zavřená je i naše Viktorka, herecký dům a restaurace, kterou jsme před třemi lety otevřeli v Ratibořicích. A protože to bylo teprve před třemi lety, kdy jsme ji otevřeli, tak jsme si samozřejmě ještě nedokázali vytvořit nějakou finanční rezervu. Ale nestěžujeme si. Člověk se musí snažit. Žena chodí na brigády, já pracuji v osobní asistenci a situaci zatím zvládáme. V této době je výhodou, když měl člověk více aktivit.

I přes tuto těžkou dobu se už chystáte i na další díl Bastardů…

Ano, březen, duben budeme točit čtvrtý díl. Jmenuje se, a to budete první, kdo to zveřejní, Bastardi 4: Reparát. Vymyslel ho jeden moudrý muž. Je to můj „reparát“ za ty první tři díly. Zkusím tou čtyřkou napravit nějaké ty chyby, ať už filmařské nebo filozofické.

Sám jste původně učitel. Jak moc jste při práci na Bastardech vycházel z vlastních zkušeností?

Celou dobu vycházím z vlastních zkušeností. Jeden z mých velmi dobrých přátel napsal mému kolegovi – Bastardi 4? Aby to nebyl vývar z vývaru. A touto větou mě vyhecoval tak, že jsem to psal velmi dlouho, aby to nebyl vývar z vývaru. Já jsem ve školství působil vlastně od maturity. Začínal jsem jako romský pedagogický asistent, pak jako učitel, vychovatel. Takže jsem vlastně celou dobu čerpal ze svých zkušeností. Do toho mi po prvním díle začala řada lidí posílat i své příběhy, poznámky, zážitky. Pak už řada těch situací byla jejich. Ale jak mě někteří, co se týče Bastardů, napadali, že je to nesmysl, tak musím říct, a jsou na to desítky svědků, že velkou část těch historek jsem zažil já nebo někdo z mých tehdejších kolegů. Rozhodně nejde o žádnou fikci.