Je Praha stále baštou pravice, jak platilo od revoluce? ODS sice volby vyhrála, ale nemusí být součástí vlády nad městem. Co se změnilo?

Mám pocit, že se čím dál více ukazuje, že to, co zde proběhlo v 90. letech, a mluvím o úspěchu autentické a více anglosaské nežli kontinentální pravice pod vedením Klausovy ODS bylo spíše chvilkovou výchylkou, kterou umožnil pád komunismu a okno příležitosti po něm. Dnes jsme stále více evropskou zemí se vším, co k tomu patří. Včetně liberálně levicově smýšlející metropole. S ústupem čistě ekonomických otázek do pozadí, které dříve dominovaly a nejen v Praze, snad i s jistou materiální či spotřebitelskou nasyceností se vytvořila frontová linie politiky jinde, a tím se nutně proměnily i ony bašty. Nikdo tehdy netematizoval gender, ekologii v dnešní aktivistické formě, práva menšin a jiná kulturně-politická témata, která, zdá se, jsou pro znuděného metropolitního voliče, dnes klíčová. Ostatně volby prezidenta republiky byly o tomtéž.

Mimoto mám pocit, že se jako republika přibližujeme svému obecnému politickému trendu, a sice tomu, že občanská pravice v Čechách nikdy dlouhodobě příliš silnou pozici neměla. Bohužel. Bašty jsou dnes prostě jinde a obávám se, že ne všichni si to uvědomují a stále bojují staré bitvy.

Jak se stavíte k obcházení vítězů voleb ve velkých městech? Došlo k tomu v Brně, schyluje se k tomu v Praze.

Český volební systém je poměrný. Vítěz, snad mimo Senátu a prezidenta, nebere vše. Proto je potřeba, aby vznikaly koalice. Stavím se k tomu tedy jako k naprosto běžné součásti českého politického provozu. Nijak mne to nepobuřuje a myslím, že voliči jsou schopní toto vyhodnocovat.