Zvládlo to Německo? Zeptejte se rodičů tisíců znásilněných děvčat, radí poslanec Bundestagu Bystroň. Proč si ti doktoři a fyzikové musejí dodělávat maturitu?

10.09.2020 18:38 | Zprávy

ROZHOVOR „Zvládli jsme to? Nejlepší by bylo položit tuto otázku otcům a matkám tisícům znásilněných děvčat a rodičům obětí, které pozabíjeli tito migranti,“ reaguje na dnes už legendární slova Merkelové „Zvládneme to“, od kterých uběhlo právě pět let, poslanec německého Bundestagu za Alternativu pro Německo (AFD) Petr Bystroň. Vyjádřil se i k nedávným demonstracím souvisejícím s opatřením proti koronaviru a nevynechal ani otravu Navalného. Ohledně návštěvy předsedy senátu ČR Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu rázně říká: „To je klasická Havlovina. Politické gesto nad zájmy státu a obyvatelstva“.

Zvládlo to Německo? Zeptejte se rodičů tisíců znásilněných děvčat, radí poslanec Bundestagu Bystroň. Proč si ti doktoři a fyzikové musejí dodělávat maturitu?
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Petr Bystroň na brněnské konferenci o stavu Evropské unie s názvem: Je Evropská unie reformovatelná?

„Zvládneme to“, pronesla v začátcích takzvané uprchlické krize Angela Merkelová. Od tohoto jejího vyjádření uplynulo pět let. Jak tedy situaci kolem migrantů Německo zvládlo a zvládá?

Nejlepší by bylo, kdybyste tuto otázku položil otcům a matkám tisíců znásilněných děvčat a rodičům obětí, které ubodali a jinak pozabíjeli migranti, kteří by zde vůbec nebyli, kdyby je Merkelová nepustila do země v rozporu s tehdy platnými zákony.

Jaké největší problémy zatím muselo Německo v souvislosti s těmito migranty řešit?

Těch problémů je celá řada. Týká se osob, které byly socializovány v úplně jiných sociálních strukturách, než je známe v Evropě, často vyrostli v zemích, kde antisemitismus je téměř státní doktrínou, kde ženy musí chodit zahalené od hlavy až k patě a když to nedělají, muži mají právo je bít, kde se homosexualita trestá ukamenováním atd.

A když si vezmeme, že se během těch let Německo stalo několikrát cílem teroristických útoků, pod které se „podepsali“ právě i ti, kteří v průběhu uprchlické krize do země přišli, jak na toto místní lidé reagovali a reagují?

Ty reakce jsou vždy stejné: Lidé z blízkého okolí atentátu či znásilnění nebo vraždy jsou naštvaní, osobně se jich to dotkne a často svůj protest proti té politice, která to zavinila, artikulují tím, že protestují na ulici. Zkrátka jdou demonstrovat.

Národní fronta z SPD, Zelených, komunistů, odborů a církví nahlásí na stejnou dobu protidemonstraci s argumentem, že demonstrují proti nenávisti.

Mainstreamová média pak místo zpravodajství o zločinu samotném vysílají o tom, jak skvěle civilní společnost zareagovala na pokusy vnést do společnosti nenávist a xenofobii. Kritikou vlády a řešením problému se nikdo nezabývá.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: David Hora

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

18:35 Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel vzkázal těm, co na něj minulou neděli na Národní t…