Na východě Ukrajiny v posledních dnech pokračují přestřelky mezi ukrajinskou armádou a opolčenci donbaských republik hlavně v oblasti kolem sídla Marinka, kolem Doněcku, ale také jinde. Každý den jsou hlášeni noví padlí a obě strany se tradičně obviňují z nedodržování podmínek příměří a především poměrně intenzivní noční střelby. Nový konflikt se může v podstatě rozhořet kdykoliv znova, zvláště proto, že politické řešení se ocitá v patu.

Dnes není pohodlné chápat ukrajinský konflikt nejen jako celoevropskou krizi mezinárodních vztahů a bezpečnosti, ale také jako krizi ukrajinské státnosti, která byla dramaticky internacionalizována. V tomto pohodlném vyprávění jsou všechny ukrajinské problémy otázkou kleptokratického režimu „proruského“ prezidenta Janukovyče a vlastní ruské politiky vůči Ukrajině, ale nikoliv vnitřního vývoje Ukrajiny a vratkých základů ukrajinské státnosti po roce 1991. Naposledy ukrajinský prezident Porošenko tuto interpretaci znova zopakoval, když v rozhovoru pro americký Bloomberg hovořil o tom, že válka není vnitřní válkou na Ukrajině, ale ruskou agresí proti evropsky orientované Ukrajině, která je jednotnější než kdy jindy.

Realita je ale mnohem komplikovanější. Ve zkratce: ukrajinský Majdan nebyl jenom autentickým liberálně laděným protestem proti aroganci moci oligarchie, všudypřítomné korupci a nefunkčnosti státu. V tomto ohledu byla majdanská revoluce více či méně „ukradena“ staronovými elitami. Jeho součástí a hlavním spojencem se stali (militantní) ukrajinští nacionalisté, často také neonacisté a fašisté, kteří evropskou volbu vnímali prismatem svojí až patologicky protiruské ideologie.

Odsud plynuly domácí kořeny donbaského povstání, které bezpochyby dostalo pomoc od Moskvy, ale nelze ho považovat en bloc za zcela uměle vyvolané, zinscenované politické divadlo, které nemá nic společného s realitami současné Ukrajiny. Donbas reagoval se strachem na stále patrnější přítomnost ukrajinských nacionalistů u moci a na radikalizaci části ukrajinské společnosti kolem jemu cizích symbolů a historických vyprávění, protože Ukrajina je země imperiálních fragmentů s tendencí k polarizaci a konfliktu a ne homogenní národní komunita ve stabilně ukotveném národním státě. Argumenty o politické neautentičnosti donbaských požadavků kopírují argumenty druhé strany o tom, že Majdan byl jen zaplacenou šou z USA. Oba takové argumenty delegitimizují názory oponentů a znemožňují jakýkoliv dialog.

Decentralizace Ukrajiny