Jiřina Šiklová uvedla, že i z České republiky utíkali lidé do ciziny. „Z této republiky odešlo postupně během dvacátého století skoro půl milionu lidí, a to nepočítám lidi ze Slovenska. Ze střední Evropy se vždycky utíkalo, v posledních dvou stech letech před náboženskými nebo nacionálními rozpory nebo z bídy,“ připomněla složité dějiny starého kontinentu. „Takže si myslím, že pokud máme přijmout dva nebo tři tisíce lidí, a ta kvóta ani tak vysoká není, je to naší morální povinností. A pokud ani tuto morální povinnost v sobě nemáme, pak nevím, co by mělo být morální povinností a hodnotou Evropy, natož pak nás,“ kritizuje odmítavé postoje části veřejnosti i politiků nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropy.

Politici uvažují jen na příští čtyři roky, kdy budou voleni

O motivech politiků si socioložka nedělá žádné iluze. „Nezapomeňte, že uvažují na příští čtyři roky, kdy budou voleni. Nesnaží se o nějakou zásadní linii, ale snaží se v podstatě jen nadbíhat svým budoucím voličům,“ říká Jiřina Šiklová, co je podle jejího názoru nevýhoda volebního systému. „Je to závislost politiků na výsledku ve volbách,“ prohlásila. Nevidí problém v tom, že si veřejnost klade otázky, zda a proč přijmout utečence a jaké to může mít důsledky. „Proč by si je nemohli klást? Každý si v tom musí udělat jasno,“ je přesvědčena socioložka. Ale domnívá se, že kdyby politici veřejnosti lépe celý problém vysvětlili, lidé by to přijali.

V příchodu uprchlíků nevidí socioložka nic hrozného

Stejně jako německá média argumentuje Šiklová i tím, že mnoho Čechů přijaly i sousední země. „Víte, kolik uprchlíků přijalo třeba Rakousko? Desítky let existoval v Rakousku imigrační tábor Treiskirchen pro lidi, kteří utíkali z východní Evropy. V příchodu imigrantů nevidím nic hrozného, stejně jako nevidím nic hrozného na tom, když se lidé stěhují po světě,“ konstatovala.