Svět si v těchto dnech připomíná výročí 15 let od zničujících teroristických útoků na New York a Washington. Na některé důležité souvislosti a důsledky se ParlamentníListy.cz zeptaly ředitele zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka, který coby český velvyslanec při OSN nastupoval do New Yorku zhruba měsíc po útocích.

„11. zářím podle mě de facto skončilo 20. století, protože 11. září bylo jakýmsi obřím ukončením oněch příliš optimistických teorií po roce 1989, že světové dějiny končí, nic zvláštního se již nestane, svět bude jednopolární a budeme se v zásadě bavit pouze o výši daňového zatížení. Nakonec se 11. zářím ukázalo, že nečekaným výsledkem té nově došlé globální vesnice, kdy všichni ovlivňují všechny a nikdo není za větrem, se svět tolik nezměnil, že přes všechnu rétoriku jednadvacátého století v něm řešíme a budeme řešit problémy, které jsou výrazně shodné jako problémy století devatenáctého,“ uvádí Kmoníček. Nastávají prý totiž situace, že některé problémy si vyžadují řešení devatenáctého století. „A to je řešení dělovým člunem,“ podotýká.

Kmoníček má za to, že mezi útoky z 11. září a současnou migrační krizí nelze vidět úplně přímé spojení. „Je to ale další fáze klasických problémů století devatenáctého, které se objevily ve století jednadvacátém. Spoj vidím spíše v tom, že globální vesnice znamená, že všechny jevy současného světa vidíme takřka v živém přenosu a tudíž všechny ovlivňují všechno,“ soudí s tím, že nelze spoléhat na to, že když vzniklý problém izolujeme v Afghánistánu, nic se nám nestane, protože problém rázem „přiletí na Manhattan“.

Vůči nejrůznějším konspiračním teoriím o tom, že si útoky mohla způsobit americká vláda záměrně sama, hradní šéfdiplomat namítá: „Moje diplomatická zkušenost říká, že pokud něco vypadá velmi nelogicky, tak to nelogické také je. A konspirační teorie vznikají, když se snažíme ex post přinést logická vysvětlení jevů, které měly přece dopadnout viditelně jinak. V případu 11. září je spousta nezodpovězených otázek, nicméně základní historie je velmi přesně daná. Jednalo se v podstatě o útok, který byl po teoretické stránce vyhlášen léta před tím a nikdo neočekával, že přijde v takového síle, v takovém místě a s takovými důsledky. A protože ho nikdo neočekával, následná reakce byla podobně zmatená. A to pomáhá přiživovat konspirační teorie,“ vysvětluje Hynek Kmoníček.

Zeptali jsme se rovněž, kdo by podle něho byl lepším americkým prezidentem – zda Donald Trump, nebo Hillary Clintonová. „Já si to myslím, ale nemohu to ze své funkce říci. Každý z obou kandidátů má své výhody i nevýhody. Z pohledu České republiky by v případě vítězství paní Clintonové asi nedošlo k žádným podstatným změnám nebo posunům oproti současnému stavu česko-amerických vztahů, protože se obě dvě strany velmi dobře znají,“ konstatuje Kmoníček.

„V případě vítězství Donalda Trumpa by to byla situace živější, odvážnější, a pokud to někdo definuje jako riskantnější nebo odvážnější, už naznačuje jeho vztah k téhle možnosti,“ sděluje ParlamentnímListům.cz.

Ať už podle Hynka Kmoníčka vyhraje kdokoliv, bude nucen udržovat v mnoha oblastech úzké vztahy s Ruskem, protože se prý v současném světě bez takového partnerství neobejdeme.

„Do velké míry se přehání, že v případě vítězství jednoho nebo druhého kandidáta by došlo k výraznému posunu. Oba budou muset reflektovat základní věc, že se Ruská federace vrátila jako hráč do mnoha agend současného světa. Jsme v situaci, že bez fungování základní dohody mezi USA a Ruskem je většina centrálních problémů, které ovlivňují i Českou republiku, v zásadě neřešitelná,“ soudí Hynek Kmoníček.

Bez americko-ruského porozumění není podle něho možné syrský konflikt začít řešit. Totéž se týká íránského jaderného programu, budoucnosti Turecka na hranicích EU, energetické politiky světa nebo vztahu Evropy s asijským ekonomickým gigantem.