„Loňské léto jsem strávila ve vesnici Kikajjo v centrální části Ugandy. Pracovala jsem zde pro neziskovou organizaci Toru Wu neboli Training of Rural Women in Uganda. Byla to nezapomenutelná životní zkušenost. Dva měsíce jsem učila angličtinu na místní základní škole. Učit malé černoušky bylo přínosné nejen pro mě, ale věřím, že i pro ně,“ rekapituluje čtyřiadvacetiletá Alžběta Táborská. V Ugandě ovšem poznala i stinné stránky tamního vzdělávacího systému, jako například každodenní tělesné tresty, nedostatek financí na běžné učební pomůcky či úplnou nemožnost dětí do škol docházet. Tamní podmínky jsou podle ní velice drsné jak ve školství, tak i v každodenním životě. „Místní lidé se potýkají s nedostatkem pitné vody a strava je většinou velmi jednotvárná. Já jsem například celé dva měsíce jedla jen rýži a fazole. Uspokojivá zdravotní péče se v Ugandě dostává minimu lidí. Více než polovina dospělé populace je HIV pozitivní a řada dětí se s virem již narodí,“ vypočítává Táborská, která si z Ugandy přivezla krom množství zážitků i jeden projekt. „Rozhodla jsem se založit se svými přáteli Kristýnou Onderkovou a Martinem Tučkem občanské sdružení Muzungu for Uganda. Název je inspirován lugandským slovem „muzungu“, který v překladu znamená běloch. Jeho prostředním v současné době organizujeme veřejnou sbírku. Naším cílem je vybrat částku 1 360 000 Kč na stavbu zdravotnického zařízení v Ugandě, které zlepší dostupnost zdravotní péče,“ říká Táborská s tím, že o finanční dary budou žádat například i  firmy na Berounsku. Přispět ovšem mohou i jednotlivci. „Každá desetikoruna se počítá,“ vyzývá k pomoci Táborská. Přispívat je možné na speciálně založený účet nebo osobně do kasičky umístěné v Hodinářství U Antonína.