Frýdek-Místek obnovil drobné rybníčky na horním toku Bílého potoka ve Frýdeckém lese. Revitalizace se dočkaly čtyři tůně a studánka. „Místo nejen prokouklo, je příjemné na pohled a fajn tipem na procházku do přírody, ale provedená revitalizace nyní ovlivňuje lepší zadržování vody v lokalitě a zlepšuje mikroklima v blízkém okolí,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí a zemědělství Lukáš Slíva (SPOLU).

U první z tůní, která si uchovávala trvalou hladinu, bylo prohloubeno dno a odtěženy z něj sedimenty. Její hráz byla zpevněna a byly nahrazeny přelivy z provizorně a svépomocí zabudovaných PVC trubek.

Stav hrází dalších tří tůní si vyžádal kompletní zásah. Hráze byly nahrazeny dřevěnými stupni z modřínových kůlů. Na rozdíl od první tůně neměly a ani po opravě nemají trvalou vodní hladinu, ale vznikl zde mokřad. Studánka byla obložena lomovým kamenem a PVC trubku nahradila mosazná. V okolí tůní byly zlikvidovány skládky biologického odpadu a zajištěna likvidace porostů nepůvodní křídlatky.

Fauna v tůních a okolí

Z obratlovců se v obnoveném biotopu bude dařit zejména obojživelníkům a plazům, jako jsou žáby, čolci, užovky, ale také různým druhům ptáků a malým savcům, např. hlodavcům či netopýrům. Výrazně bude podpořen výskyt bezobratlých druhů klešťanek, znakoplavek, bruslařek, vírníků, jepic, okružáků, splešťulí, jehlanek a na ně vázaných druhů vážek.

Stavební práce vyšly na zhruba 1,3 milionu korun, z toho přibližně 890 tisíc korun uhradily Norské fondy, přes 157 tisíc pak městu poskytl Státní fond životního prostředí.

„Naše pozornost se nyní na Frýdecký les výrazněji zaměřuje. Obnovili jsme odpočinkové místo na Zátiší, chystáme vybudování lesoparku a ptačí stezky ve Frýdeckém lese a plánujeme cyklostezku z Frýdeckého lesa směrem do Sedlišť,“ dodal náměstek primátora Lukáš Slíva.

První zmínky o vzniku tůněk jsou z roku 1949. Vybudovali je místní rybáři, a to pomocí důmyslného použití jednoduchých vzdouvacích a akumulačních zařízení. Až do 90. let minulého století byly nádrže využívány k odchovu pstružího plůdku, poté zde svou činnost rybáři ukončili a rybníčky postupně chátraly.

Revitalizace tůní je součástí Adaptační strategie, plánu, který městu pomůže se vyrovnat se změnami klimatu a jejími dopady na život obyvatel. Strategický dokument zahrnuje řadu opatření, jejichž zavedení do praxe zvýší kvalitu života ve městě. Reaguje na nepříznivé jevy, se kterými se občané v následujících letech budou potýkat stále častěji. Jde například o přehřívání historických center, letní vlny veder, přívalové deště, nedostatečné zasakování vody a další.