K listování a prostudování jsou k dispozici vytištěné kopie nebo v digitální formě přímo na výstavě. Obsah starších kronik je přístupný především díky počinu jednoho z posledních kronikářů pana Lubomíra Šika, který kroniku začal v 90. letech psát na počítači a všechny předchozí přepsal.
Je tomu 100 let, kdy začal Karel Sedlák psát oficiální pamětní knihu Litovle. Povinnost vedení obecních kronik dal obcím a městům zákon z roku 1920. Ještě před rokem 1923 sepisoval z vlastní iniciativy kroniku Dr. Jan Smyčka, zakladatel a mecenáš litovelského muzejnictví. V muzeu je nyní vystaven rukopis konceptů Smyčkovy kroniky. Dr. Jan Smyčka jakožto kronikář je na výstavě zhmotněn. Najdete jej v čele sálu za pracovním stolem.
V muzeu nejsou opomenuty díla prvních autorů, kteří se zabývali historií města jako Donat Ulrich, Johan Wozak nebo Dr. Kux. Kromě obecních kronik Litovle a přidružených obcí jsou na výstavě k vidění kroniky školní, spolkové i jedna rodinná. Výstavu samotnou navíc doplňují různé programy. Prvním byla beseda o kronikách s PhDr. Miroslavem Koudelou ze Státního okresního archivu, která následovala po úvodním slovu k výstavě. PhDr. Koudela posluchače seznámil s nejstaršími kronikářskými záznamy z Litovle i blízkého regionu. Jak se sdělení záznamů postupem času měnilo, nakolik se do popisů událostí vmísil názorový postoj jejich autora. Novodobé kroniky tuto přidanou hodnotu postupně ztrácejí a kronikáři se snaží o objektivní pohled a zápis, který pozbývá emoce.
Kroniky Litovle a místních částí budou v Muzeu Litovel k vidění i prolistování do 12. listopadu.
Na Vaši návštěvu se těší litovelští muzejníci.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV