Jak vlastně takový den vypadá? „Senioři pomáhají jako dobrovolníci v městem zřizovaných školkách těm nejmenším podle dohody s řediteli několikrát v týdnu. Pomáhají učitelkám děti oblékat, hrají s nimi nejrůznější hry, čtou pohádky, pomáhají nejmenším při jídle a se staršími dětmi se učí. Přirozenou cestou jim tak předávají nadhled, klid i své životní zkušenosti. Odměnou jim je pak smysluplné trávení volného času, předaná energie, radost i třeba z první zavázané tkaničky, nebo i spontánní obětí či široký úsměv,“ uvedl náměstek primátora pro školství a sociální politiku Jakub Rychtecký.

Jednou z „babiček“ je paní Blanka, která v loňském školním roce pomáhala v mateřské škole Korálek v Rumunské ulici. „Celý život jsem pracovala v chemickém průmyslu, odbornou praxi s výchovou nejmenších nemám. Ale mám jako babička zkušenosti, energii a volný čas, protože moje vnoučata odrostla. Do školky jsem chodila dvakrát v týdnu na dopoledne a nešťastnější byla vždy ve chvíli, kdy jsem otevřela dveře a v mžiku se ke mně seběhly všechny děti a chtěly obejmout. Děti měly moc rády, když jsem jim četla pohádky před spaním. Těším se na září, až začne další školní rok. Jsem ráda, že mohu být ve školce takhle užitečná,“ dodává seniorka z Pardubic, která bude ve školce dobrovolničit již druhým rokem.

Dobrovolníkem v mateřské škole může být opravdu každý empatický, trpělivý, samostatný senior. Aktivity a docházka jsou vždy přizpůsobeny jeho možnostem. A poptávka po dobrovolnících z řad seniorů je obrovská. „Doposud se zapojila více než čtyřicítka seniorek a seniorů v 19 mateřských a základních školách. Budeme velmi rádi, když se nám přihlásí další senioři, kteří jsou aktivní, mají rádi práci s dětmi, a chtějí být i nadále potřební. Pomohou nám tak psát další kapitolu tohoto velmi úspěšného projektu,“ vyzval zástupce z řad seniorů náměstek Jakub Rychtecký.