V současnosti však tvoří senioři (osoby nad 60 let) zhruba čtvrtinu populace města, což je jedna z nejvyšších hodnot ve srovnání s jinými velkými městy v ČR. Mezi jednotlivými městskými částmi jsou však značné rozdíly – nejvyšší podíl seniorů je v Žabovřeskách, Komíně, Řečkovicích a Mokré Hoře a v Jundrově (více než 30 %), nejméně seniorů je v Novém Lískovci a na Vinohradech (do 15 %). V příštích letech se bude podíl seniorů v Brně dále zvyšovat – jednak proto, že se stále rodí relativně málo dětí, jednak z důvodu prodlužování průměrné délky života. V roce 2050 budou podle prognóz tvořit senioři více než třetinu obyvatel Brna.

Senioři a stárnutí jsou tedy témata, jimž by měla být věnována pozornost. Město Brno se proto rozhodlo problematiku seniorů a stárnutí systémově řešit, a tak se právě dokončuje nový koncepční dokument – Plán aktivního stárnutí ve městě Brně, který je první svého druhu v České republice. Tvorbu tohoto dokumentu zajišťuje Kancelář Brno – Zdravé město s Kanceláří strategie města Magistrátu města Brna, odborným zpracovatelem je společnost GaREP, spol. s r. o. Plán aktivního stárnutí je součástí projektu Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, na který se podařilo získat finance z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Cílem dokumentu je nastavit proces systematických kroků vedoucích ke zlepšení podmínek pro zdravé a aktivní stárnutí ve městě Brně. Jeho důležitým úkolem je také vnášení problematiky stárnutí do centra pozornosti veřejnosti i politické reprezentace města. Jedním z hlavních výstupů dokumentu bude vznik platformy organizací věnujících se seniorům, která má přispět k usnadnění a zajištění koordinace jejich vzájemné spolupráce.

Jako součást projektu byla zpracována analýza současných podmínek kvality života seniorů a byla taktéž uskutečněna řada rozhovorů s dotčenými organizacemi. Vzhledem k tomu, že zdroje dat jak na národní, tak regionální úrovni týkající se seniorů neposkytují dostatek informací potřebných k cílenému nasměrování aktivit pro seniory, bylo provedeno rovněž rozsáhlé sociologické šetření mezi brněnskými seniory, při němž bylo osloveno téměř 800 seniorů různých věkových skupin. Ze šetření vyplynula řada zajímavých poznatků, z nichž lze například zmínit:

• Téměř polovina seniorů využívá denně nebo téměř denně MHD, ale pocit bezpečí v MHD není příliš vysoký, ale třetina seniorů se zde necítí bezpečně.
• Dostatečné informace o zdravotní prevenci mají tři čtvrtiny seniorů, ale prohlídek či preventivních programů se účastní jen polovina seniorů.
• Různých volnočasových aktivit, které se v Brně konají, se účastní dvě třetiny seniorů; ale o akce určené přímo pro seniory mají jen malý zájem (účastní se jich pouze desetina seniorů).
• Z hlediska pohybu po městě a prostředí města seniorům nejvíce vadí krátký interval zelené na přechodech, nadměrná doprava a hluk, nebezpečí srážek s cyklisty a nedostatek laviček pro odpočinek.

Na tvorbě dokumentu a obzvláště jeho návrhové části se podílela široká řada organizací, které se ve své činnosti zabývají problematikou seniorů. S využitím poznatků z analýz a názorů těchto organizací byla vymezena témata, která jsou pro zlepšení podmínek života seniorů v Brně důležitá. Celý proces tvorby dokumentu skončí na jaře roku 2012, kdy bude Plán aktivního stárnutí dokončen a následně předložen Zastupitelstvu města Brna.

Ing. Jana Bohuňovská
náměstkyně primátora města Brna