Letos na jaře proběhlo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo přes 550 obyvatel města.

Z výzkumu vyplývá, že 80 procent respondentů považuje Šumperk za příjemné místo pro život, přičemž podstatné rozdíly nebyly zjištěny ani mezi jednotlivými generacemi.

Celková úroveň kvality života je hodnocena pozitivně, což platí pro většinu dílčích oblastí města.

„Výzkum však poukázal na některé problémy, před nimiž nyní stojíme. V Šumperku kontinuálně od roku 1992 klesá počet obyvatel. Jen za posledních dvacet let to bylo o více než 13 procent, což představuje přibližně čtyři tisíce obyvatel,“ uvedl starosta Spurný.

Lidé neodcházejí pouze mimo region za lepšími pracovními příležitostmi nebo vzděláním, ale často jen do přilehlých obcí, kde naopak počet obyvatel roste. Populace Šumperka je proto výrazně starší než zbytek kraje i celé České republiky. Senioři tak v současnosti představují již téměř čtvrtinu jeho obyvatel.

Setrvalý pokles obyvatel má vliv na příjmy města, snižuje se zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva a vytváří se tlak na sociální systém města. Klíčovou výzvou je proto najít cestu, jak ve městě udržet mladší obyvatele nebo přilákat nové občany. Důležitým zjištěním je, že 66 procent obyvatel do 35 let vůbec o odchodu z města neuvažuje a je tedy na čem stavět.

Obyvatelé také hodnotili velmi dobře rozsah občanské vybavenosti. Nejlépe je na tom město v oblasti dostupnosti mateřských, základních a středních škol. Dále sociálních, zdravotních služeb a dopravní dostupnosti.

Naopak nejvíce problematickou oblastí je dostupnost bydlení. Tento názor vyslovili čtyři účastníci výzkumu z pěti. Podle nich chybějí startovací byty pro mladé, byty pro seniory i možnosti pro individuální výstavbu. Zde je částečná odpověď na to, proč se obyvatelé stěhují za hranice města do přilehlých obcí. Nedostatečnou úroveň výstavby potvrzuje také srovnání s obdobně velkými městy v České republice.

„Jako druhý největší problém města je vnímáno dopravní zatížení a stav dopravní infrastruktury. Jedná se zejména o nedostatečné kapacity parkování, stav chodníků a dalších komunikací nebo chybějící bezpečné cyklostezky v centru města,“ sdělil Tomáš Spurný. Zlepšení by obyvatelé uvítali rovněž v systému MHD a jeho návaznosti na vlakové spoje. Velmi dobře jsou naopak hodnoceny investice, jež v minulosti proudily do technické infrastruktury města a do kvality veřejného prostoru a životního prostředí.

„V rámci výzkumu jsme se také obyvatel ptali, na jaké projekty by se město

mělo soustředit. Podle respondentů by město mělo pokračovat v obnově sídlišť, zkvalitňovat zeleň a rozvíjet infrastrukturu pro cestovní ruch,“ informoval starosta.

To, že Šumperk v posledních letech poměrně významně investuje, vyplývá rovněž z jeho struktury rozpočtu a ze srovnání s obdobnými městy.