Venuše, hlava Kelta a meteorit. Vzácné unikáty jsou v těchto dnech k vidění v Brně

05.09.2014 14:15 | Zprávy

Tři nejzářivější artefakty našich zemských muzeí – Věstonickou venuši, hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic a meteority z Opavy-Kylešovic – si v příštích třech týdnech budou moci prohlédnout návštěvníci Moravského zemského muzea v Brně. Od pátku 5. září je zhlédnou v expozici Unikáty zemských muzeí v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.

Venuše, hlava Kelta a meteorit. Vzácné unikáty jsou v těchto dnech k vidění v Brně
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pohled na Brno shora, letecký snímek

Tři uvedené sbírkové předměty jsou vzhledem ke své nevyčíslitelné hodnotě většinou ukryté v trezorech. Platí to i o „domácí“ Věstonické venuši z Moravského zemského muzea.

„Loni byla Věstonická venuše středobodem výstavy Umění doby ledové v Britském muzeu v Londýně. Souhlasili jsme se znovuvystavením venuše i při této vzácné příležitosti oslav dvousetletí muzejnictví, ale zároveň je jasné, že to bude na dlouhou dobu naposledy, kdy veřejnost dostane příležitost ji spatřit,“ řekl ředitel MZM Martin Reissner. „Z důvodů konzervačních a ochranných žádný z těchto exponátů možná už v životě neuvidíme,“ dodal.

Věstonická venuše je velmi křehká. Je složena ze dvou kusů, a proto ji není možné instalovat do stojánku. Soška je tedy vystavena v otevřené etui.

Věstonická venuše je jednou z nejvzácnějších plastik na světě. Nalezl ji v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Podle odborníků je stará asi 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.

Druhý z exponátů, hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic, je jednou z ikon Národního muzea. Kamenná skulptura vznikla před více než dvěma tisíci lety a představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami vytvořenými mimo oblast antických civilizací. Stylizovaný účes podobný mnišské tonzuře i zobrazený nákrčník, torques, naznačují, že se jedná o zobrazení příslušníka keltské elity, možná kněžského stavu – druida. Hlava, rozlomená na pět kusů, byla nalezena v r. 1943. K její destrukci došlo zřejmě již ve starověku.

Slezské muzeum v Opavě přispělo na jedinečnou výstavu svým unikátem – meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích, které je staré přibližně 18 tisíc let. Vesmírné kameny obyvatelé sídliště sesbírali a vytvořili z nich nejstarší známou sbírku meteoritů na světě. Jak ukázal mikroskopický výzkum, kameny byly sekundárně vystaveny žáru – lidé si jimi nejspíš obložili ohniště.

Po Praze a Opavě, kde měly Unikáty zemských muzeí mimořádný ohlas, teď výstava zakotvila v Brně a dá se očekávat opět značný zájem veřejnosti. Projekt Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice, jehož součástí je i jedinečná výstava Unikáty zemských muzeí, se snaží upozornit na významná jubilea tří největších a nejstarších muzeí. Jako první letos 200 let své činnosti slaví opavské Slezské zemské muzeum. Moravské zemské muzeum a Národní muzeum ho budou následovat v příštích pěti letech. Projekt společných oslav chce lidem přiblížit historii a význam paměťových institucí.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Brno.cz

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Odvolání Hřiba

Pane Nachere, nemyslíte, že už je opravdu na čase odvolat Hřiba? Sice jste v opozici, ale podle mě by se k vám přidal i někdo z koalice, a pokud ne, tak se jen potvrdí, že takovým lidem jde jen o korýtko, protože je více než jasné, že je Hřib totálně nekompetentní a navíc nedůvěryhodný a dost možná ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hustopeče: Parkoviště u Sídliště i chodníky Na Úvoze jsou hotové

20:36 Hustopeče: Parkoviště u Sídliště i chodníky Na Úvoze jsou hotové

Ještě před vánočními svátky se v Hustopečích povedlo dokončit dvě důležité investice, které potěší c…