Jednou z podmínek pro jejich finanční podporu ze strany kraje je závazek Vyškova, který deklaruje jejich potřebnost v daném správním obvodu a především potvrzuje finanční spoluúčast. Dosud tíži spolufinancování nesl prakticky pouze Vyškov. Radnice nyní hlásí první úspěchy s výzvou, která směřovala k okolním obcím.

Do spolufinancování sítě se tak pro letošek zapojily obce Bohdalice-Pavlovice, Drnovice, Hlubočany, Komořany, Pustiměř a Rostěnice-Zvonovice. „Jejich zastupitelstva tvoří prozíraví lidé, vážíme si toho,“ vyzdvihl místostarosta Vyškova Roman Celý. S obcemi tak město podepsalo smlouvy o příspěvku, peníze již poslaly.

Chybou podle místostarosty je, že Vyškov, pod který spadá  40 okolních vesnic, nemá už několik let vytvořený udržitelný systém financování daných služeb. Jedná se například o nejrůznější odlehčovací a pečovatelské služby, terénní programy, sociálně terapeutické dílny, domovy pro seniory či se zvláštním režimem, sociální rehabilitace, stacionáře, centra denních služeb, služby následné péče, azylové domy či odborná sociální poradenství.

Město proto v loňském roce vyzvalo vedení obcí, aby se připojily, protože nejrůznější sociální služby jsou k dispozici i pro jejich obyvatele. „Financování této oblasti je dlouhé roky problematické. To, že se na podpoře nepodílí i okolní obce, není systémově pro budoucnost péče o občany dobře. Loňský rok jsme se tématu věnovali zejména z hlediska osvěty. Zástupcům obcí jsme problematiku několikrát vysvětlovali. Peníze nejsou určené městu Vyškov, ale poskytovatelům sociálních služeb. Kraj po nás chce doplácet jednotlivé druhy služeb, populace stárne, služby se zkvalitňují i v oblasti péče o postižené, naše spoluúčast se zvyšuje. Téma jsme proto otevřeli a přišli s návrhem modelu dle počtu obyvatel v jednotlivých obcích ORP Vyškov, kdy se dostáváme k podílu spolufinancování ve výši 107 korun na jednoho občana,“ konstatoval místostarosta Vyškova s tím, že potřebná částka spolufinancování, kterou kraj po Vyškovu požaduje, se blíží k 7 milionům korun.

Odezvy obcí se dají podle jeho slov rozdělit do čtyř skupin. První si problematiku vyslechly, vyžádaly si případně další informace a vyškovský návrh nakonec obecní zastupitelstva schválila. „Druhá skupina obcí přispěla asi čtvrtinou toho, co jsme navrhovali. Částku akceptujeme, ale pro poskytovatele dostačující není. Zástupci vesnic nicméně zmínili, že jsou ochotní o podpoře dál jednat. Další skupinou jsou obce, které nedaly nic, ale jsou připravené hledat nějaký model, a pak jsou tu bohužel obce, které se vůbec neozvaly. Z jejich strany chybí zájem, přitom se jedná o jejich občany, kteří pak ve výsledku potřebují pomoc. Rozvoj dalších služeb, o které je mezi obyvateli regionu zájem, je tak v této chvíli pozastavený do dořešení systému financování,“ upřesnil místostarosta Celý.

Zástupci města úsilí nevzdávají. Dál se chtějí věnovat jednáním zejména s těmi, kteří jsou ochotní se o systému bavit. „Požádali jsme i Jihomoravský kraj, aby nám byl z hlediska vysvětlování a metodiky nápomocný. Jde o oblast, která je často až na chvostu zájmu. Začne být prioritou teprve ve chvíli, kdy se v rodině objeví konkrétní případ,“ varoval starosta Vyškova Karel Jurka.

Připomněl, že Vyškov oblast nefinancuje pouze spoluúčastí, ale hradí také spoustu projektů a individuálních dotací. „Můžeme tak hovořit o dalších statisících ročně,“ uzavřel starosta Vyškova.