V říjnu byla v Žatci zahájena rozsáhlá rekonstrukce vozovky v ul. Karla IV. Na staveništi se záhy objevili i archeologové místního Regionálního muzea. V místech, která navazují bezprostředně na středověké opevnění, předpokládali možnost, jak nahlédnout do minulosti této části města.

Zhruba polovina šířky vozovky byla již dříve zcela zničena výkopy inženýrských sítí. Na protilehlé straně se však po odbagrování povrchu ulice objevil pás dochovaného původního terénu s archeologickými objekty. Nejstarší lze datovat podle nalezené keramiky ještě do doby existence přemyslovského hradiště. Šlo o potravinářskou pec a zásobní jámu na uskladnění obilí. V raném středověku samozřejmě tato ulice ještě neexistovala a později byla mnohem užší než dnes, jak ukazuje např. ještě mapa ze 40. let 19. století.

V době vzniku města bylo i jižní neopevněné předměstí již obsazováno obytnou zástavbou i hospodářskými a výrobními objekty. Existenci jedné dílny, kde docházelo ke zpracování železa, dokládá jáma s početným výskytem železářské strusky. Zlomky nádob datují její funkci do 2. poloviny 13. století. V nevelké vzdálenosti se pak podařilo prozkoumat část obydlí z poloviny 14. století. Ačkoliv v tu dobu byly domy uvnitř hradeb již zděné, zástavba na předměstí byla převážně dřevěná. Prozkoumaná stavba měla pravděpodobně pouze kamennou podezdívku a pod podlahou byl vyhlouben nevelký sklípek.

Další výzkum pak odhalil několik pecí, z nichž se dochovaly pouze spodní části s tzv. předpecní jámou. Ta umožňovala obsluhu pece a topení. Podle velikosti přinejmenším dvě z nich sloužily k pečení chleba a dalších pekařských výrobků. Datovat je můžeme rovněž do 14. století, stejně tak jako kruhový objekt, jehož stěny byly pečlivě obezděny říčními valouny a vymazány jílem. Původně se mělo zato, že jde o studnu. Ale vzhledem k poměrně malé hloubce se jednalo spíše o cisternu či podobné zařízení.

Při vyústění Nákladní ulice do ulice Karla IV. se nalezly dvě jámy vyplněné nadrcenými zlomky novověké keramiky. Šlo evidentně o výrobní odpad z početných hrnčířských dílen, které se kumulovaly právě v této části města a v prostoru dnešního Nerudova náměstí. V městské kronice z počátku 19. století se hovoří v Žatci celkem o třiceti hrnčířích. V jejich dílnách vznikalo nejen keramické nádobí pro domácnost, ale i kachle ke stavbě kamen. Proto se horní část dnešní Nákladní ulice ještě počátkem 20. století objevuje v adresářích pod názvem Hrnčířská (Töpfergasse). Poslední hrnčířský mistr Franz Denk zemřel dle městské kroniky v prosinci 1917 a s ním v Žatci vymřelo i toto prastaré řemeslo.

Rekonstrukce vozovky bude pokračovat i v příštím roce v dolní části ul. Volyňských Čechů až po kruhový objezd u Lidlu. V trase opravované komunikace lze samozřejmě předpokládat další zajímavé nálezy.