Všechny nepopulární kroky mají jeden cíl, optimalizaci příjmů města, aby mělo finanční prostředky pro další rozvoj, které citelně chybí.

„Jednou ze základních otázek pro další směrování města je, zda jít ekonomicky odpovědnou cestou, nebo populisticky nechat věci tak nějak běžet. Patnáct let byla vybírána stejná daň z nemovitosti, dvanáct let se nehýbalo s cenou jízdného v MHD, ani zvýšená základní sazba poplatku za svoz komunálního odpadu nepokryje náklady na osobu spojené se svozem. Vše doplácí město, proto se kloníme k nepopulární, ale odpovědné cestě. Na této se budou podílet občané, zároveň však bojujeme společně s dalšími městy na státní úrovni za komplexní změnu rozpočtového určení daní, která je v tuto chvíli pro většinu statutárních měst velmi nevýhodná. Úpravu vyhlášky o dani z nemovitostí a zavedení místního koeficientu nám doporučil i nezávislý ekonom Luděk Tesař,“ sdělil náměstek primátora pro oblast financí Miroslav Chalánek.

Změna po patnácti letech

Nejvíce občany finančně zatíží právě navýšení daně z nemovitosti, která bude 4-5x vyšší než v předchozích letech. Na zvýšení daně z nemovitostí od letošního roku mají vliv dva faktory, zákonná úprava v rámci takzvaného vládního konsolidačního balíčku a městská Obecně závazná vyhláška o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, která je účinná od 1. ledna 2024. Město Zlín přistoupilo k přijetí nové aktualizované obecně závazné vyhlášky o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí po dlouhých 15 letech.

Zastupitelstvo města Zlína proto schválilo jednak sjednocení zákonného koeficientu na úroveň 3,5 stanoveného pro statutární města. Nově byl zaveden i místní koeficient o dani z nemovitých věcí, který může obec stanovit pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce, a to ve výši v rozmezí 1,1 až 5.

V případě města byl novou vyhláškou zaveden tento místní koeficient diferencovaně ve výši 2,9 pro katastrální území Zlín, 2,3 pro katastrální území Jaroslavice u Zlína, Kostelec u Zlína, Kudlov, Lužkovice, Louky nad Dřevnicí, Malenovice u Zlína, Mladcová, Prštné, Příluky u Zlína, Štípa, Velíková, a 2,0 pro katastrální území Klečůvka, Lhotka u Zlína a Salaš u Zlína.

Na podzim roku 2023 byl pak Parlamentem České republiky schválen takzvaný vládní konsolidační balíček, kterým byla provedena i změna zákona o dani z nemovitých věcí, jejímž nejvýraznějším dopadem jsou zvýšení základních sazeb daně z pozemků a staveb o 80 procent, dále zavedení inflačního koeficientu a další úpravy, které mají v některých případech vliv na výši daňové povinnosti, např. garáže a budovy pro rodinnou rekreaci se nově zdaňují dle zápisu v katastru nemovitostí.

Nové koeficienty zajistí vyšší příjmy

Navýšení daně z nemovitých věcí je tedy důsledkem zákonných úprav provedených konsolidačním balíčkem, a také důsledkem nové vyhlášky, která jednak reflektovala novou zákonnou úpravu a jednak aktualizovala systém a výši koeficientů tak, aby odpovídaly ostatním obdobně velkým městům v České republice a zároveň zohledňovaly dlouhodobé historické nenavyšování této daně i přes všeobecný průběžný růst cen nemovitostí. Pro srovnání, místní koeficient ve výši 2–3 mají zavedena velká města, jako jsou Hradec Králové, Karlovy Vary, Pardubice, Olomouc, Liberec, Most, Ústí nad Labem či Opava. Ve Zlínském kraji pak Uherské Hradiště, Vsetín, Otrokovice či Valašské Meziříčí.

„Úpravou koeficientů by mělo dojít k navýšení ročních příjmů města z daně nemovitých věcí ze současných 56 na částku 141 milionů, kterou jsme zahrnuli do rozpočtu pro rok 2024. Díky konsolidačnímu balíčku přijde naopak ročně město Zlín na příjmové straně přibližně o 50 milionů korun, současně s ohledem na úpravy v daňové oblasti, zejména kvůli úpravám sazeb DPH, město Zlín vydá o přibližně 20 milionů více na výdajové straně. Bojujeme taktéž za peníze z rozpočtového určení daní, kdy máme příjem na jednoho obyvatele 20 tisíc korun, kdežto Praha, která vykonává i funkci kraje, má přes 60 tisíc korun na občana a Brno, Ostrava nebo Plzeň mají kolem 35 tisíc korun na občana. Navíc jsou zejména tato čtyři města státem podporována i provozováním státních institucí, jako jsou fakultní nemocnice či národní divadla a podobně,“ upřesňuje Miroslav Chalánek.

Boj o peníze má své důvody, město čeká v příštích letech spousta investic, jako jsou velké dopravní projekty, rekonstrukce náměstí Míru, rekonstrukce Velkého kina, řešení budovy bývalého soudu, rekonstrukce zlínského zámku, dostavba radnice, bytová výstavba v lokalitě Slanice, rekonstrukce objektu pro sociální služby v Malenovicích, revitalizace sadu Svobody a Gahurova prospektu, investice do školských a sportovních zařízení apod. Investice do těchto projektů budou v součtu stát řádově 3,2 miliardy korun a zásadně zvýší atraktivitu území a kvalitu života obyvatel Zlína.

Pozitivní dopad na město

Nezávislý ekonom Luděk Tesař ve finančním stanovisku k dani z nemovitostí pro město Zlín zhodnotil situaci následovně: „Je nejvyšší vhodná doba na zavedení finanční reality a přijetí daňové odpovědnosti, přestat lidem lhát o veřejných financích, reagovat na růst nákladů ve veřejné správě, přestat tvořit deficity a rozvíjet infrastrukturu města. Město investicemi a infrastrukturou zhodnocuje nemovitosti vlastníků, aniž by inkasovalo podíl na zhodnocení. Prostřednictvím výnosů daně z nemovitostí je možné zajistit vyšší investice do infrastruktury a tím dále zhodnocovat majetek obyvatel, respektive vlastníků a zlepšovat služby. Soukromý majetek umístěný na území obce s sebou přináší také potřebu veřejných služeb a náklady pro jeho zajištění městem jako např. komunikace, bezpečnost, úklid, veřejné osvětlení, školky, školy atd. Majetným lidem se ve Zlíně výrazně zhodnocoval majetek mj. také tím, že město investuje a rozvíjí se jeho infrastruktura. Hodnota nemovitostí se ve Zlíně od roku 2010 do roku 2022 zvýšila o 165 procent.“

Peníze získané ze zvýšených daňových příjmů mají již nyní pozitivní dopad na rozvoj města. Od roku 2024 byly navýšeny finance určené pro rozvoj místních částí o 15 milionů korun, celkově tak obyvatelé místních částí budou prostřednictvím svých jednotlivých komisí rozhodovat každoročně o částce 40 milionů korun. Navýšen byl i rozpočet projektu Tvoříme Zlín, navíc byla pomocí Fondu prorodinných aktivit nově zavedena podpora komunitního života ve „vnitřním“ Zlíně. „Chci, aby měli občané větší povědomí o tom, co všechno a v jaké výši město financuje. Proto budeme prostřednictvím komunikačních kanálů města postupně vysvětlovat, jak funguje financování MHD, kultury, sportu, technických služeb, městských částí apod. Zkrátka, občany více vtáhneme do fungování ekonomiky města,“ uzavřel Miroslav Chalánek.