O oznámení úmyslu založení strany informovala řada českých zpravodajských serverů. Tisíc podpisů v online petici se podařilo nasbírat během méně než dvou dnů od zprovoznění webových stránek, do konce měsíce dubna pak signovalo petici na vznik strany přes dva tisíce lidí. V dubnu 2009 také začal přípravný výbor strany rozesílat petiční archy na získané emailové adresy, aby shromáždil tisíc potřebných fyzických podpisů pro založení strany.

Dne 27. května 2009 byl podán návrh registrace strany na ministerstvu vnitra, 17. června téhož roku byla strana ministerstvem zaregistrována pod číslem MV-39553-7/VS-2009. Do registrace změny stanov 4. srpna 2011 strana vystupovala pod zkratkou ČPS, kterou nahradila zkratka Piráti.

Za tu dobu se Pirátům podařilo nemálo: tři kandidáti s pirátskou podporou byli zvoleni do senátu (Libor Michálek, Václav Láska, Jitka Seitlová), po komunálních volbách v roce 2014 máme pirátského starostu Mariánských Lázní a několik desítek dalších obecních zastupitelů včetně čtyř v Praze a dvou v Brně, pomocí demonstrací jsme zastavili dohodu ACTA a rozvířili debatu okolo TTIP a cenzury Internetu. Získali jsme rozsudek potřebný ke zpřístupnění stavebních norem zdarma na webu, dlouhodobě podporujeme hnutí za legalizaci konopí, účastnili jsme se projektu Rekonstrukce státu, uvedli jsme ve známost termín svobodná kultura a vytváříme trvalý tlak na OSA a další kolektivní správce. Ale především jsme i nadále strana budovaná odspoda lidmi s vnitřní přímou demokracií a nikoli shora penězi a politickým marketingem.

„Jsme autentická liberální politická strana se snahou vytvořit občanskou společnost, která reflektuje principy informační doby, v níž se nacházíme. Proto nás těší , že po sedmi letech jsme pevně zakotveni v českém politickém rybníčku. Na rozdíl od ostatních jsme ale odhodlaní vypustit z něj pověstné „kapříky“,“ shrnuje Martin Šmída, místopředseda Pirátů.

Česká pirátská strana je jedna z mnoha pirátských stran ve světě a spolu s nimi tvoří mezinárodní pirátské hnutí. První Pirátská strana vznikla ve Švédsku v reakci na omezování občanských svobod kvůli lobbistickým skupinám vynucujícím kopírovací monopol a odtud se pirátské myšlenky šířily dál. Pirátské strany prosazují právo lidí sdílet informace, respekt pro lidská práva a soukromí. Nechtějí utajování vládních informací, zákazy kopírování ani monopoly na technologie. Nejvyšší volební preference má aktuálně Pirátská strana Islandu, která v průzkumech atakuje hranici 40 % potenciálních voličů.

Ivan Bartoš, předseda Pirátů, uzavírá: „Po sedmi letech jsme dle mého názoru již v dobrém slova smyslu etablovaná politická síla, která stále roste. Ke krajským volbám předkládá Pirátská strana jako ve všech dřívějších politických kláních komplexní program, který doplní podrobný program pro krajské volby i jednotlivé kraje. Piráti se už zdaleka nezabývají jen Internetem, ochranou soukromí a otevřeností státní správy, ale i fungováním stávajícího finančního systému, sociální oblastí, zdravotnictvím nebo životním prostředím. I když jsme se v politice za tu dobu otrkali, několikrát se i spálili a původní čistě idealistický přístup spolu s mladickou bezstarostností částečně nahradil zdravý cynismus, pracujeme na implementaci našeho programu do politiky České republiky více než kdykoliv jindy. V zastupitelstvech, v opozicích i mimo klasické struktury státního aparátu. Určitě nám ale těch sedm let vydrželo přesvědčení, že lepší svět je možný.“