„Pokud jde o příjmy, tak se zejména ptáme, kde je slíbený zvýšený výběr díky kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci tržeb,“ řekl Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace.

Tehdejší ministr financí Andrej Babiš při přípravě rozpočtu na rok 2018 slíbil, že kontrolní hlášení přinese navíc 12, 1 miliardy a elektronická evidence tržeb 5, 3 miliard; celkem 17. 4 miliardy korun.

Podle údajů z ministerstva financí se však na rok 2017 počítá s nárůstem výběru DPH pouze ve výši 17, 1 miliard korun. Přitom dle aktuální predikce z dubna počítá ministerstvo financí s nominálním růstem HDP 4, 3 %, počítá se i s růstem spotřeby domácností. Což samo o sobě znamená výrazné zvýšení příjmů z DPH i bez zlepšení jejich výběru.

U spotřebních daní se počítá s růstem jen o 1, 9 miliard Kč, tj. pouze o 1 %.

Odhad růstu u daně z příjmů právnických osob je pouze o 7, 1 miliardy korun (6, 2 %) v době tři roky trvající hospodářského růstu, zatímco daně z příjmu fyzických osob o 10, 8 miliard korun (9, 0 %), kde se zřetelně ukazuje růst platů.

„Ministerstvo financí tedy zjevně neumí vybírat daně od právnických osob, zejména od velkých firem, které odvádějí státu výrazně méně, než odpovídá jejich rostoucím ziskům. Závěry jsou možné dva. Buď kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb ani zdaleka nepřinesly do rozpočtu tolik peněz a ani se celkově nelepšil výběr daní, jak Andrej Babiš sliboval. Nebo jsou příjmy státního rozpočtu na rok 2018 úmyslně „podseknuté“. Ani jedno nesvědčí o profesionalitě ministra financí,“ poznamenal Pavel Bělobrádek.

Problémem navrhované struktury výdajů je to, že není proinvestiční. A to dokonce v rozporu s usnesením vlády o výdajových limitech, jež je ministr financí povinen respektovat.

„Investice do vědy, výzkumu a inovací jsou o téměř tři miliardy nižší, než jak stanovila vláda. K tomu jsme přijali zásadní nesouhlasné stanovisko, které upozorňuje zejména na ohrožení konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky, na ohrožení excelence ve výzkumu a rozvoje špičkového výzkumu a na ohrožení výsledků aplikovaného výzkumu a spolupráce výzkumného sektoru s podnikovou sférou,“ podotkl Bělobrádek.

Na ministerstvu zemědělství je podle KDU-ČSL propad zhruba 5 miliard korun. Peníze chybí především v podpoře výstavby, rekonstrukcí a modernizace vodohospodářské infrastruktury.

Pro Státní fond dopravní infrastruktury je o zhruba až 10 miliard korun méně, než je potřeba pro financování všech zahájených akcí, včetně oprav a rekonstrukcí krajských silnic.

Ani výdaje na obranu neplní dohodnutý postupný nárůst na 1, 4 % HDP v roce 2020. Konkrétně jde o navýšení na 1, 13 % k HDP namísto schválených 1, 21 % k HDP pro rok 2018.

Ministerstvu práce a sociálních věcí chybí zhruba 8 miliard. Z toho několik miliard na sociální péči.
Výdaje některých kapitol jsou pravděpodobně neúplné; jedná se o ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí nebo ministerstvo pro místní rozvoj, tedy ministerstva řízená ministry z hnutí ANO.
„Lze počítat s tím, že vláda bude muset těmto resortům výrazně přidat, což posune rozpočet ke zcela jinému deficitu, než 50 miliard. Poté lze čekat kritiku vlády od Andreje Babiše, že neumí hospodařit a zničila návrh jeho rozpočtu,“ řekl Pavel Bělobrádek.

Zatímco ministerstvo financí „osekalo“ důležité kapitoly rozpočtu, jiné naopak výrazně rostou. Například Kancelář prezidenta republiky za poslední dva roky a více než 20 %. Rovněž Všeobecná pokladní správa za dva roky narostla o 26 miliard, to znamená o 20 %. To zpráva o přípravě rozpočtu nijak nezdůvodňuje. Je tedy vidět, že ministerstvo financí si vytváří jakýsi „polštář“.

Neobvykle vysoká je také suma tzv. Nároků z nespotřebovaných výdajů, tedy to, co resorty neutratily v minulých letech. Ta činí 150 miliard korun. Národní kontrolní úřad varuje před zvýšením potřeby státu si půjčovat a před zhoršením deficitu státního rozpočtu.

„Andrej Babiš připravil rozpočet, v němž nikde nejsou vidět slíbené vyšší příjmy z kontrolních hlášení a EET. Rozpočet má špatnou strukturu výdajů. Nelogicky škrtá investiční výdaje, zejména ve vědě a přidává prezidentské kanceláři a Všeobecné pokladní správě. Je skrytě daleko více deficitní, než se tváří,“ dodal Pavel Bělobrádek.