Došla jsem k závěru, že po pár úspěšných (nebo aspoň silně nekritizovaných) článcích na Parlamentních listech, kterým tímto děkuji za jejich zveřejnění, dozrál čas na založení osobního profilu na PL, ve smyslu politického profilu. Jsem moc ráda, že to Parlamentní listy umožňují, a to všem, bez rozdílu politické příslušnosti a bez omezení, co do funkce v politické straně nebo hnutí. Takhle nediskriminační přístup se v posledních letech moc nevidí, proto je třeba jej speciálně ocenit.

Jsem členkou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) už skoro celou pětiletku (část doby od přihlášení do udělení plného členství jsem podle Stanov strávila jako tzv. čekatel). Doba strávená v SPD byla často náročná, jak pracovně tak osobně, ale žádné zkušenosti nelituji. Je to přece jen politika. A myslím si, že proti jiným politickým stranám a hnutím, v SPD pořád funguje vnitřní soudržnost (i když někdo nový občas přichází, jiný vystupuje, ale třeba dál SPD fandí). Jasně se to ukázalo tuhle sobotu, kdy se členové SPD vítali jako staří známí, i když se naposled viděli před rokem. V sobotu 11. července totiž proběhlo celostátní grémium SPD. Jeho průběh i následné sdílení informací o akci ukázaly, že s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) musí politická scéna nadále počítat.

Oblibu SPD následně ukázala reakce publika na Novinkách, když tam byl zveřejněn článek o průzkumu veřejného mínění CVVM. Ten průzkum odkázal SPD za dveře Sněmovny, naopak ČSSD přisoudil 13 procent. Kdyby se dala shrnout reakce čtenářů a převést ji do zvukové podoby, byl by to hurónský smích. Další článek o průzkumech tedy už Novinky zveřejnily o dost opatrněji, v porovnání jiných tří agentur, které téměř svorně přisuzují SPD kolem 8 procent. A to ještě není velká kampaň do sněmovních voleb, teď na podzim budou krajské volby, které SPD až tak nevyhovují, protože její hlavní témata jsou hlavně celostátní, celospolečenská. Ale zase tam máme nemálo zástupců v zastupitelstvech kraje. Takže uvidíme.