Vážená vládo, kolegyně, kolegové,

já děkuji panu ministrovi Baxovi za úvodní slovo k tomuto vládnímu návrhu zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie. Úvodem bych chtěl říct, že se jedná o to, že návrh je předkládán z důvodu adaptace tuzemského právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, a myslím, že to také bylo řečeno, implementační lhůta té části nařízení, ke které se tento zákon vztahuje, uplynula již 28. prosince 2020.

Nezbytnost přijetí navrhované právní normy vyplývá ze závazků České republiky daných jejím členstvím v Evropské unii a dále intenzivním zájmem na ochraně světového kulturního dědictví před nezákonným vývozem a trestnou činností. Návrh nového zákona je tedy primárně předkládán za účelem adaptace národní právní úpravy na nařízení a pokud by k provedení nedošlo, nemohla by být adaptace tuzemského právního rámce uskutečněna. Současně také je nezbytné provázat právní úpravu, a to jak evropskou, tak vnitrostátní, v oblasti celnictví na právní úpravu tohoto nařízení. Česká právní úprava by nebyla plně kompatibilní s právní úpravou evropskou, což by znamenalo značné potíže pro orgány Celní správy České republiky při výkonu jejich působnosti v oblasti celnictví. Zároveň by došlo ke snížení míry právní jistoty dotčených subjektů, neboť národní úprava by nenavazovala na evropskou právní úpravu. Návrh tak stanoví příslušné orgány pro naplnění postupů v souladu s nařízením.

Co se týče té samotné problematiky ochrany movitého kulturního dědictví, byla dosud v České republice posuzována zejména optikou tzv. zdrojové země, tedy byla akcentována ochrana národního případně tedy evropského unijního kulturního dědictví. V poslední době je však stále patrnější, že tento dá se říci protekcionistický přístup již není adekvátní potřebám zachování celistvosti světového kulturního dědictví, o což nám zejména jde, a to zejména v zemích, jejichž možnosti ochrany vlastního kulturního dědictví jsou z řady nejrůznějších důvodů velmi omezeny - je to například neuspokojivá ekonomická situace, sociální, válečný konflikt apod. Toto má za cíl tedy narovnat nařízení, k čemuž je předložený tisk č. 150, tedy vládní návrh zákona, adaptačním předpisem.

Je také důležité říct, že předložený návrh zákona představuje zatím jen částečnou implementaci nařízení a vztahuje se pouze ke kulturním statkům uvedeným v příloze A tohoto nařízení. To znamená, kulturní statky, na které se nařízení vztahuje, jsou v příloze nařízení rozděleny na části A, B, C a příloha A obsahuje například vzácné sbírky, vzorky zoologické, botanické, mineralogické, anatomické nebo paleontologické povahy případně archeologické vykopávky, starožitnosti starší sto let.