Studnu na louce před kostelem archeologové odkryli na jaře. Ze zdánlivě obyčejné jámy, takzvané sondy, vyčetli velké množství informací. „Už v podorniční vrstvě je dost keramiky ze 13. století, která kvantitativně převýšila všechno to, co se dosud z původního Bruntálu našlo. Je zajímavé, že jsme zde našli hodně železářské strusky, objevili jsme také kameny, které sem geologicky nepatří, sopečné vyvřeliny a podobně,“ popsal nález Michal Zezula z Národního památkového ústavu a pokračoval: „Všechny ty prohlubně, které jsou zde k vidění, tak to jsou vlastně negativy různých objektů, mimo jiné základů dřevěných staveb. Movité nálezy, nejčastěji zlomky hliněných omazávek a keramické střepy, jsou charakteristické pro první polovinu 13. století. V rámci sondy byla dále odkryta studna, o které jsme se domnívali, že je také ze 13. století, protože její kamenitá výplň obsahovala také takto datovanou keramiku,“ popisoval nález přímo na místě Michal Zezula. Stáří studny pomohl určit rozbor pozůstatku výdřevy. „Nechali jsme ji dendrochronologicky datovat a je z roku 1538, ale ty objekty kolem dokola jsou skutečně středověké. To, co bylo v jejich výplních, se dostalo do studny, tak nás to trochu zmátlo. Ale i tak je to moc pěkný nález, který má svou hodnotu,“ uvedl Michal Zezula.

Objev na louce před kostelem nemusí být zdaleka posledním. Archeologové mají v plánu se i nadále zabývat výsledky geofyzikálního měření, které nedávno provedli díky finanční podpoře Ministerstva kultury. „Když jsme poměřili louky kolem kostela magnetometrem, vyšla nám zde celá řada anomálií, které mohou být archeologické povahy. Přístroj reaguje na změny magnetismu, na věci a místa, která například prošla žárem a podobně, což v prostředí archeologických lokalit bývá,“ doplnil Michal Zezula.

Kostel ve Starém Městě vydává důkazy o své mimořádnosti už řadu let. Průlomové jsou například objevy doposud neznámých částí románského portálu a kaplí s apsidami po stranách presbytáře. „Objevy signalizují, že v místě dnešního kostela stál už v první polovině třináctého století poměrně velký románský kostel, který v podstatě v celém regionu dnešního Bruntálska byl unikátem. Byl to ve své době jeden z největších kostelů v rámci Moravskoslezského pomezí,“ konstatoval archeolog. Dávný význam chrámu souvisí se zájmem přemyslovských panovníků na dobývání drahých kovů v okolí dnešního Bruntálu. Současné poznatky archeologů proto pomáhají dotvářet také historii města Bruntálu, na jehož původních základech dnes Staré Město s největší pravděpodobností stojí.