Pamatuji diskusi ohledně reorganizace PČR, kdy na mě po mém popisu stavu - kdy jsem zcela otevřeně a objektivně vyhodnotil nikoliv legislativní, ale politické souvislosti takzvané Reorganizace PČR s postavením ČSSD před volbami, s politickými a klientelistickými souvislostmi této likvidace ÚOOZ s exponenty ČSSD, panem Sobotkou a panem Chovancem a dalšími, s úniky informací, povyšování neschopných a potrestání neviných - kdy na mne pan poslanec Birke urážlivě, s naběhlou žílou na krku řval jak tur, ať nikdy nejezdím do Náchoda, neb takové poslance jako jsem já, tam žerou... Nic vážení členové imunitního a mandátového výboru PSP ČR?!

Pan poslanec Birke vyjádřil svou obavu z SPD: „To nás hoši z SPD budou za chvíli mlátit po hlavách, nebo co?“

Využiji tohoto návodného bonmotu a i já vyjádřím své obavy:

„To nás hoši z ČSSD budou za chvíli zabíjet a opékat na rožni, jen proto, že máme jiný názor než oni?“

Samozřejmě nikdo z toho tehdy nedělal - proč také - vědu. Emoce jsou emoce a pravda většinou neskutečně vydráždí toho, kdo ví, že „má máslo na hlavě“.

V poznámce, kterou jsem si naživo poslechl, pana Volného (SPD) na adresu pana Birkeho (ČSSD) jsem nezaznamenal nic pohoršujícího.  

Pro mne jako občana je mnohem více pohoršující potvrzení skutečnosti, že řada našich zástupců, zástupců lidu (a svých zájmů) nejsou schopni ani minimální sebereflexe, sebekritiky a trpí absolutní ztrátou paměti. Vážení – ztrátou paměti ale netrpíme všichni.

Ale jasně - je to teď ideální příležitost některých poslanců se lacino a bezpracně mediálně zviditelnit na tématu, který je doslova O NIČEM, lidově řečeno „o ho**ě“...

Mnohem raději bych uvítal, kdyby se poslankyně a poslanci zviditelnili v tom, aby Česká republika mohla borce a „sirotky“ z Afriky (nelegální i legální migranty), kteří se na našem území dopustí přečinů či rovnou trestné činnosti, co nejrychleji vypakovat do země jejich původu a omezila jejich „legální“ možnost si zde na náklady daňového poplatníka prodlužovat do nekonečna své azylové řízení – a to jen díky naší, zcela nové migrační a bezpečnostní situaci v Evropě neodpovídající, pseudosolidární legislativě – na které se samozřejmě přiživuje celá řada právníků a neziskovek...

V roce 2017 jsme spolu s kolegou ex-poslancem Klučkou a panem ředitelem Odboru azylové a migrační politiky T. Haišmanem (který ČR evidentně nenahraditelně schází - jako člověk, který na rozdíl od „klotových rukávů“ skutečně věděl o co „go“) pozměňovací návrhy, které podle mého přesvědčení právě takové ambici šel významně naproti.

Pokud ho někde „vyhrabu“ pak ho zde také zveřejním, to bude mela...

Tož tak páni poslanci: Rozum a srdce

Převzato z profilu.