Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové,

já jsem rád, že evropský výbor předložil usnesení v té podobě, jak ho předložil. Ono to konvenuje i mému názoru, který jsem tady sděloval už posledně, když jsme projednávali zákon související s brexitem. Jsem rád, že se rozlišují dvě varianty možného odkladu podle článku 50, smlouvy o EU, které rozlišují mezi odkladem s předchozí ratifikací dohody o vystoupení ze strany Velké Británie, a pak ta druhá varianta je tedy bez toho předchozího schválení. A je podmíněna legitimitou institucí, legislativou, rozpočty EU.

Já bych to možná zjednodušil, ale ono to není nijak v rozporu. Podstatnou okolností je, jestli se Spojené království zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Což je předpoklad toho, aby byly naplněny ty podmínky. Z tohoto hlediska si myslím – a už jsem to právě posledně říkal, že kdyby nebyla schválena dohoda a zároveň by se Spojené království neúčastnilo voleb do Evropského parlamentu, tak takový odklad by byl doopravdy zcela zbytečný a v podstatě i nebezpečný. A bylo by naplněno to, o čem také včera mluvil Michel Barnier, kdy zmiňoval, že odklad něco stojí. A zejména evropské podnikatelské subjekty.

Kdyby nastala tato varianta, tak je naprosto jisté, nebo já považuji za prakticky jisté, že britská premiérka nedokáže pro dohodu získat podporu radikální části stoupenců brexitu, protože zablokováním dohody v podstatě dosáhnou jimi chtěného cíle, a to je odchodu bez dohody. To znamená, že jediná šance, že vůbec bude nějaká dohoda schválena, je, pokud konec bez schválení předložené dohody v britském parlamentu nebude jediný možný výsledek právě bez dohody. Tady já bych apeloval, aby se vláda takto zachovala v případě, že nebude schválena dohoda v britském parlamentu. Aby skutečně nepřipustila prodloužení článku 50 bez účasti Spojeného království v evropských volbách.

To by samozřejmě nahrávalo spíše té delší variantě prodloužení, která, jak jsem dnes ráno v médiích zaznamenal, tak britská premiérka pravděpodobně opět ustoupila právě těm radikálům ve svých řadách a nepožádá o to delší, ale pouze o to kratší prodloužení. Což je přesně ta past, před kterou jsem tady chtěl varovat a požádat vládu, aby ji nepřipouštěla. Doopravdy nepovažuji za pravděpodobné, že by dohoda o vystoupení byla tento týden, nebo příští týden, v britské Dolní sněmovně schválena.

Naopak, kdyby byla poskytnuta ta delší lhůta, tak to vytvoří na tu radikální brexitářskou část tlak, aby buď případně schválila tu dohodu, nebo dokonce se může stát, že bude schválena, díky tomu, že se vytvoří prostor, nějaká ještě mírnější varianta odchodu Velké Británie, než je dokonce v tom stávajícím návrhu smlouvy. Případně se otevírá prostor i na nové referendum nebo úplné stažení článku 50. To znamená, delší prodloužení s účastí Británie ve volbách nabízí možnosti všech řešení, ještě včetně těch, které by pro nás asi byly nejpříznivější, aby Británie neodcházela, nebo pokud možno maximálně zachovala všechna pravidla, ať už vyplývající z možné celní unie, nebo pravidel jednotného vnitřního trhu.

Takže ještě jednou bych apeloval na pana premiéra, aby vláda doopravdy neposkytovala to krátké prodloužení bez schválení dohody a bez účasti Spojeného království ve volbách.