A proto tak ráda jezdím po České republice a setkávám se s lidmi z různých regionů. Tentokrát jsem zamířila na Vysočinu, do Třebíče a okolí.

Upršené ráno rozzářila návštěva třebíčského gymnázia. Školy obecně jsou doslova nadupány energií svých studentů (a to nemluvím o vlivu nedaleké jaderné elektrárny Dukovany). Mladí lidé jsou prostě plni očekávání, snů, představ o životě. Setkání se členy studentského parlamentu končilo jako obvykle besedou a výměnou názorů, v zadní lavici seděl i jeden zarytý euroskeptik. Bavili jsme se o významu zahraničních zkušeností, stáží a praxí ve firmách i o aktuálních problémech s migrací v Evropě.

Ze střední školy jsem se vrátila rovnou do dětství, do časů her a poznávání okolního světa. Ekotechnické centrum Alternátor, financované z evropských fondů, mě naprosto nadchlo. Ovšem od vláčků na hraní jsme se velmi rychle dostali ke strojům skutečným a dokonce jsme hned v prvním sále interaktivního muzea narazili na stoje bratrů Paříkových z Napajedel a na působení Tomáše a později Jana Antonína Bati v tomto regionu. Cítím se jako doma!

 

Skvělou formou centrum přibližuje obnovitelné energetické zdroje, ochranu životního prostředí a moderní, supermoderní technologie. Zaujala mne například sluneční pec, český výrobek, který zlepšuje kvalitu života zvláště v jižních rozvojových zemích. Dá se na ní vařit a péct jen za pomoci sluneční energie.

 

A taky obří polykarbonátové koule, jedné ze dvou v ČR a poslední z osmi v Evropě, na kterou se dají promítat opravdu úžasné věci. Viděli jsme planetu Zemi v časosběrné smyčce při poryvech hurikánů nebo zemětřesení, koule se nám před očima měnila v jednotlivé planety, úžasné.

Před prohlídkou firmy Mann + Hummel, která je největším zaměstnavatelem regionu, jsme se zastavili v třebíčské katedrále. Bazilika sv. Prokopa z počátku 13. století je podle mého názoru mistrovské dílo stavitelů katedrál. Gotické klenby, portál, po staletí ukrytý zrakům veřejnosti, opatská kaple s původními gotickými malbami. Toto je místo tak silné energie, že ji prostě cítíte. Čistá, prostá, jednoduchá gotika v dechberoucím provedení.

Tady se člověk prostě musí pořád vracet ke Zdroji, i když zdejší generátor energie je jiného charakteru, než jsme viděli dopoledne. Pokud jste tady ještě nebyli, rozhodně se do Třebíče vydejte. A nezapomeňte na zdejší židovský hřbitov.

Ale zpět do reality. Už zase uháníme dále směrem na Okříšky, malebnou obec nedaleko Třebíče. V průmyslové zóně tady stojí velký tovární komplex nadnárodní firmy Mann + Hummel. Jednatel Jiří Paroulek patří k nadšeným manažerům s širokým rozhledem, takže si vyměňujeme názory na vzdělávání v technických oborech, pracovní mobilitu, problematiku zaměstnávání zahraničních pracovníků, migraci a další zajímavá témata a čas uteče jako voda.

Závěr mé jednodenní návštěvy Třebíče patří místním členům hnutí ANO, kteří se připravují na své první krajské volby. Poděkován patří zejména Monice Oborné za skvělou organizaci mého programu, jakož i všem ostatním místním politikům, podnikatelům a sympatizantům, kteří mě po celý den doprovázeli.

 

Vracím se do Zlína doslova nabita energií. Díky, přátelé, díky, Třebíči! Martina Dlabajová