Většina lidí obecně nese jakékoli změny zaběhlých pořádků nelibě. U veřejné dopravy to platí dvojnásob. To je fakt, na kterém se mi nepochybně nepodaří nic změnit. Jsem ale přesvědčen, že nebetyčný rozdíl, zda s nimi připravované změny konzultujete dopředu, nebo jim skutečnost, že jim tramvaj či autobus, kterými se léta byli zvyklí přepravovat, příště pojede jinak, jen suše oznámíte.
Tak tomu v minulosti bohužel bylo. Právě proto jsem pár měsíců po nástupu do funkce pražského radního pro dopravu vrátil Ropidem připravený plán změn k přepracování. Připomínek, které k němu přišly, bylo totiž téměř tři tisíce. Do života tak byly uvedeny jen nejnutnější změny, které souvisely s otevřením nových stanic trasy metra A.
Nyní ROPID připravuje návrh komplexní změny znovu. Ale dle mého požadavku úplně jinou formou. Zásadních změn v přípravě je hned několik. V první řadě se chceme dozvědět názory Pražanů a městských částí, proto již v závěru roku 2015 proto byly o zaslání svých podnětů požádány jednotlivé městské části a nyní se poprvé obracíme i na cestující veřejnost. Na 80 zastávkách povrchové dopravy můžete už zhruba dva týdny spatřit letáky s dotazy na možné budoucí změny linek. Na jejich základě už dorazilo téměř tisíc podnětů. Budu moc rád, pokud této možnosti využijí i další Pražané a sejde se nám jich ještě více. Všechny budou následně zodpovědně posouzeny odborníky a konzultovány s městskými částmi.
Následně ROPID připraví hned tři návrhy změn. První návrh bude konzervativní a bude obsahovat řešení základních problémů, které se v tramvajové síti vyskytují. Rozsah změn v tomto návrhu nebude velký. Druhý návrh, tzv. Směrový, bude zásadnější a navrhovaných změn v něm bude víc, bude řešit zavádění nových spojení, například přímého tramvajového spojení mezi Strašnicemi a Palmovkou. Třetí návrh, tzv. páteřní podle Vídeňského modelu by měl poskytnout cestujícím a městských částem náhled na to, jak by síť tramvají vypadala, pokud by se po ní pohybovaly výhradně páteřní linky. Cílem tohoto návrhu, který bude obsahovat zásadní koncepční změnu tramvajového provozu v Praze, je především vyvolat diskusi o možné podobě tramvajového provozu v budoucnosti.
Základním zadáním přitom je, aby změny nestály žádné peníze navíc, ale současně platí, že v žádné variantě nedojde k tomu, že by z ulic mizely tramvajové spoje. Úseky, kde je nutné posílit, budou řešeny mírným oslabením v úsecích, kde nyní tramvaje jezdí nevytížené.
Osobně jsem velkým příznivcem a podporovatelem veřejné dopravy. Považuji ji za jednu ze základních služeb pro Pražany a zároveň za ekologickou a z pohledu Prahy nejvhodnější formu dopravy. Snažím se dělat maximum proto, aby byla MHD pro Pražany maximálně cenově dostupná, a zároveň je dokázala rychle, pohodlně a bezpečně přepravit tam, kam potřebují.
Nežijeme ale v ideálním světě a nemáme nevyčerpatelné finanční zdroje. Pražská MHD patří k nejkvalitnějším na světě, což však taky něco stojí. Pokud chceme udržet kvalitu veřejné dopravy i do budoucna, musíme ji být schopni ufinancovat. Proto je nutné hledat co nejefektivnější řešení, které umožní snížit cenu vozokilometru a zároveň nesníží dopravní obslužnost. Jsem přesvědčen, že to je možné.
Vyžaduje to však špičkovou práci od plánovačů, opravdu důslednou veřejnou debatu ale také i určitou míru pochopení od Pražanů. Ani při nejlepší vůli se nelze zavděčit všem stejně. Zájmy jednotlivých městských částí i skupin občanů jdou totiž často přímo proti sobě. Změna, kterou jedni vítají s jásotem, druhé nepotěší.
Proto je třeba umět i ustoupit a potkat se na pomyslné půli cesty. V Praze nás žije zhruba 1,3 milionu. Při vzájemném respektu a schopnosti kompromisu bude ten život lepší.
Psáno pro blog.idnes.cz
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV