Poté, co byl dům v Radě města v roce 2015 odmítnut, předložil ho primátor v roce 2018 k opětovému projednání. Předtím nechal dům posoudit Radou architektů, vlastním poradním orgánem, jehož vytvoření neprošlo ani Radou města, ani Zastupitelstvem města. Ovšem aby primátor dosáhl u Rady architektů kladného vyjádření, zmanipuloval podklady pro posouzení domu. Architekty nechal v domnění, že dům má platné územní rozhodnutí a je tak nutné připomínkovat pouze stavební detaily (fasády, balkony). Nešlo tak připomínkovat zcela nepatřičný objem, výšku a umístění domu pro více než 100 bytů.

Územní rozhodnutí má ovšem dům s platností do července 2015. Petr Kolomazník, vedoucí odboru hlavního architekta však na Radě města jednoznačně radní klamal, když jim tvrdil, že územní rozhodnutí platí, protože v roce 2015 před uplynutím jeho platnosti podal investor žádost o stavební povolení.  Jeho výklad stavebního zákona je ovšem zcela špatný, protože v § 93 odst. 4 stavebního zákona se píše toto:

„Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti, bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení.“

„Na prodloužení územního rozhodnutí investor v roce 2015 nedosáhl, protože mu Rada města odmítla dát souhlas s připojením na pozemní komunikace. Bez něj není možné územní rozhodnutí získat. Tudíž pokud by rada města dál vytrvala ve svém názoru, územní rozhodnutí by nikdy nemohlo být prodlouženo. Tento stav tak mohl být využitý k tomu, aby se s investorem vyjednaly podstatné úpravy celého projektu,“ vysvětluje Jindřich Felcman, předseda libereckých Zelených.

K tomu dále dodává: „Na výboru pro rozvoj a územní plánování bylo zcela jasně řečeno, že Rada architektů vycházela z nutnosti respektovat územní rozhodnutí. Kdyby tato podmínka nebyla takto stanovena, její posouzení celého projektu by bylo zcela jiné. Je tak zřejmé, že došlo k záměrné manipulaci ze strany primátora, který Radu architektů v tomto procesu využil, aby se za její rozhodnutí mohl sám schovat.“