Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové,

už několik hodin tady posloucháme negativní příběhy na to, co se všechno stalo v této vládní krizi, a to především od dvou koaličních stran jedné vlády. Poslouchali jsme také věci, které se týkají odposlechů z úst pana ministra, a já si dovolím tvrdit, že tyto věci můžou až hraničit s trestnou činností. To podle mě ale není to nejhorší.

V minulých dnech mohli občané České republiky doslova v přímém přenosu nahlédnout za kulisy české politiky. Nebyli ušetřeni seriálu prohlášení, trapných scén a především lhaní. Představitelé této vlády doslova v přímém přenosu pohřbívají úctu lidí k demokracii. Trapná politická kultura musí vytvářet atmosféru (?) s Německem před druhou světovou válkou.

Minulé dny ukázaly realitu odposlouchávání, mocenského manipulování s médii, účelových výkladů ústavy, využívání policejních informací a další aspekty moci, která je charakteristická pro nástup obzvláště totalitních režimů. Není to nelogické. Takzvaná integrace Evropy směřuje k vytvoření totalitního superstátu, kde uvedené jevy budou zcela běžné. V tomto ohledu můžeme říci, že jsme trendy. V další fázi k tomu nepochybně přibude otevřená kriminalizace politických protivníků. Doufám, že si všichni uvědomujeme, jak se nám pod rukama mění politická kultura České republiky, a to tím negativním způsobem.

Nevím, jestli si všichni političtí aktéři této vládní krize uvědomují, že mají řešit problémy této země v zájmu občanů a mají pracovat pro občany. Evidentně nikoliv. Tato vládní krize ukazuje v plné naléhavosti potřebu zásadních politických změn, které by rehabilitovaly demokracii a zvýšily odpovědnost politiků před občany.

Znovu a znovu programově nabízíme přímou volbu, odvolatelnost politiků a zvýšení jejich odpovědnosti za výkon jejich funkce. Někdy je to označováno jako politický extremismus. Nejčastěji nás nálepkují takto ti, kteří tuto zemi zavádějí do politického bahna, politické totality a devastují stávající model demokracie.

Říkám zcela jasně, že my zde nechceme vládu na jedné straně stranických mafií a nechceme zde ani vládu oligarchů. Nechceme, aby stranicko-mocenské mafie loupily daně občanů a nechceme, abychom také byli figurkami v rukou oligarchů.

Důsledkem krachu politické kultury v České republice je ztráta schopnosti hájit zájmy České republiky. Oprávněně občané nemají důvěru, že tato vláda vyřeší jejich starosti o bezpečnost a že tato vláda bude chránit tuto zemi před drancováním nadnárodními korporacemi.

Ale myslím, že nejpodstatnější je říci, jak tuto vzniklou situaci řešit. Za prvé, tato vláda by měla podat demisi, a to jako celek. Ztratila důvěru občanů a řada občanů prožívá dnes deziluzi z chování některých představitelů této vlády. Vyzývám pana premiéra Sobotku k nové změně názoru, k odvolání toho, co odvolal, a podání demise celé vlády. Prezident by měl demisi přijmout, jednat rychle a jmenovat vládu, která dovede tuto zemi až do řádných parlamentních voleb.

Za druhé, řešením této krize mohou být pouze volby. Čím dříve, tím lépe. Pro vyřešení této krize je samozřejmě nezastupitelná úloha prezidenta republiky. Prezident republiky se bohužel stal součástí této krize. Považuji za vhodné na základě našeho pozvání, aby zde ve Sněmovně vysvětlil svůj postup a aby byl obnoven věcný a normální dialog mezi Parlamentem a prezidentem. Je nutné se vrátit do rámce ústavy. Hůl - obrazně řečeno - vezme na tuto vládu a jejího premiéra volič. Prezidentovi tato role nepřísluší.

Děkuji.