Já moc děkuji za slovo. Já jsem se hezky na pana ministra usmála, protože on ví, co přijde. A budu navazovat na svého kolegu předřečníka Martina Kolovratníka, kde bych se chtěla vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům, které se objevily právě v druhém čtení. Já už jsem to tu diskutovala i při druhém čtení a upozorňovala na některé věci ohledně komunikace s těmi obcemi.

Já jsem ze severních Čech, z Ústí nad Labem a máme úplně stejný problém, který tu byl zmíněn. Například s trasováním vysokorychlostní trati Praha - Drážďany, kde pan ministr svým vlastně dílčím územním rozvojovým plánem a svým pozměňovacím návrhem tady v úvodním slovu garantoval to, že budou zachovány všechny procesy, které k tomu náleží. Já jsem za to ráda, že jste to takhle řekl, ale nicméně není divu, že některé obce po těch zkušenostech se tohoto obávají a obracejí se na nás, že mají jistý strach, že budou z toho procesu nějak vyjmuty a budou obcházeny. Proto třeba se striktně vyjádřily i ve Sdružení místních samospráv v dopise, který jsme všichni včera obdrželi, já vám ho tu pak budu citovat, protože se nejedná jenom o obce v severních Čechách, ale jedná se i o obce třeba v Moravskoslezském kraji ohledně zasahování do těžby nerostných surovin, a přijde mi fér, když už budu tady říkat to stanovisko, nebo nebylo by ode mě fér, abych se soustředila jenom na problematiku, která se týká mě osobně, ale i ostatních obcí.

Já se chci v této souvislosti zeptat pana ministra, proč tento záměr, který jste podal jako pozměňovací návrh, nebyl přímo součástí u samotného návrhu zákona liniového, protože kdyby to tak bylo, tak bych tady možná dnes nestála a nepředkládala vlastně stanovisko Svazu měst (?), Sdružení místních samospráv, protože by byly samozřejmě zohledněny veškeré dopady a v rámci připomínkového řízení by ty obce byly s touto problematikou seznámeny a mohly své obavy vyjádřit samozřejmě při meziresortním připomínkovém řízení. Což se samozřejmě takto nestalo a tím pádem se to stává i u těch ostatních věcí, a pokud je i shoda s Ministerstvem pro místní rozvoj, kterému patří územní plánování, tak by nebyly ty obavy, že se vlamujeme do nějakého systému, který tady funguje, který sice je v plánu nějakým způsobem rekodifikovat a celý ten proces nějakým způsobem zjednodušit, a mohlo to být vyřešeno už v rámci samotné přípravy toho zákona.

Takže to je můj zásadní dotaz, protože pak není divu toho, že obce se nějakým způsobem bojí a brání, že budou omezeny na svých právech s tím, že já bych vám teď, nevím, jestli jste ho všichni postřehli, ten dopis Svazu (správně: Sdružení) místních samospráv, a ráda bych vám to ocitovala, protože dorazil včera, a některé ty obavy byly buď vysvětleny na samotném výboru, tak by bylo fajn, protože dnes nás spoustu obcí sleduje, aby to tu pak zaznělo jako odpověď na mikrofon, jak se k tomu budete stavět. A čtu ho proto, že jste možná někteří z vás neměli možnost ho zaznamenat, protože opravdu dorazil včera, protože díky procesu toho, že jsme měli devět dní zkrácený proces na vyjádření. Mezi druhým a třetím čtením zasedal hospodářský výbor. A oni čekali na to, co v hospodářském výboru projde, tak určitě neměli dostatek času k tomu zaujmout k některým dalším pozměňovacím návrhům adekvátní stanovisko. A tohle jsou ty, které je nejvíce trápí.

„Dovolujeme si vás kontaktovat ve věci sněmovního tisku 410 liniového zákona, který by měl být projednáván ve třetím čtení v pátek 3. 11. 2023. Tento tisk je v základu transpoziční novelou doplněnou o několik pozměňovacích návrhů, které mění jiné zákony, jako je horní zákon, atomový zákon, stavební zákon a podobně. Vzhledem k absenci dopadové analýzy těchto pozměňovacích návrhů a častým připomínkám našich členských obcí jsme nuceni se vůči některým návrhům vymezit.

Sdružení místních samospráv České republiky zastupuje více než 2 300 obcí, především menší obce, na které obsah některých předkládaných pozměňovacích návrhů bude mít zásadně negativní vliv. Některé pozměňovací návrhy totiž nejen snižují práva účastníků řízení, omezují ovšem i práva dotčených orgánů samospráv, vlastnických práv a významně oslabují ochranu veřejných zájmů. Věříme, že všichni sledujete stejný záměr, kterým je urychlení výstavby liniových a energetických staveb. Nicméně vzhledem k absenci analýzy dopadů těchto pozměňovacích návrhů a četným připomínkám obcí z území se obáváme, že ve výsledku mohou vést změny naopak k budoucím soudním sporům a zkomplikovat výstavbu těchto staveb.

Za nejproblematičtější pozměňovací návrhy považujeme za prvé dílčí rozvojový plán, písmeno N1 v usnesení hospodářského výboru. Tento návrh je zásahem do právní nejistoty nejen samospráv, tedy obcí a krajů, ale také vlastníků pozemků. Zároveň zcela narušuje koncept územního plánování a jeho hierarchii, tříští jednotu územního plánování. Proti takovému postupu se již v minulosti vymezila Legislativní rada vlády, proto lze předpokládat, že při standardním postupu by byla podstata rozporována jak v mezinárodním (správně: mezirezortním) připomínkovém řízení povinnými připomínkovacími místy, ale také přímo Legislativní radou vlády.

Za druhé je to pozměňovací návrh - těžba nerostných surovin a ložiska strategického významu - písmeno A55 až A71 v usnesení hospodářského výboru. Tento pozměňovací návrh mění vyvlastňování a omezování vlastnických práv, snižuje ochranu veřejných zájmů, jako je ochrana vodních zdrojů, a dává pravomoc vládě, aby nařízením stanovila oblasti těžby - ložiska strategických nerostů. Pokud by tento návrh byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení, byl by rozporován povinnými připomínkovými místy, zřejmě by bylo navrženo i doplnění, které by podporovalo ochranu vodních zdrojů. O možné protiústavnosti pravomoci vlády stanovovat formu nařízení ložiska strategických nerostů by jednala Legislativní rada vlády, stejně jako o případném návrhu na zastropování objemu vytěžené suroviny ve veřejném zájmu, která by byla určitě pro domácí trh a pro export. Zdůrazňujeme zde obavu o významné snížení ochrany vodních zdrojů pitné vody jako nenahraditelného veřejného statku.