Když jsem na konci srpna psal o výsledcích skončeného 15. zasedání společenství BRICS a konstatoval, že africké předsednictví bylo úspěšné, tak jsem slíbil, že jednotlivé kapitoly je třeba analyzovat postupně a do detailu. Než tak učiním nebo požádám kolegy o konkrétní hodnocení jednotlivých částí, tak ale musím udělat ještě jednu obecnou poznámku. A to jako úvod k ekonomickému základu a směřování samotného BRICS.

Je to totiž důležité, abychom si uvědomili, že tam se neřeční, tam se pracuje. Žádné plané sliby, žádné lži, ale skutečná realita. Připomenu, co předcházelo zásadnímu rozhodnutí o přijetí dalších šesti členů a směřování k velmi významnému posunu na světovém trhu a změně teritorií potenciálu rozvoje. Byla to schůzka V. V. Putina s D. Rousseffovou, presidentkou Nové rozvojové banky (New Development Bank, NDB) v červnu letošního roku v Petrohradě.

Jen krátce shrnu. NDB se sídlem v Šanghaji byla založena v roce 2012 a je v podstatě investiční bankou BRICS, je alternativou k MMF a Světové bance. Má pevnou strukturu, kdy president banky je jmenován na 5 let a má z každého zakládajícího státu BRICS 4 vicepresidenty, mimo státu, ze kterého je president. Prvním presidentem byl K. V. Kanath z Indie a současnou D. Rousseffovou jmenoval také nově opět zvolený současný (a také bývalý) levicový Brazilský prezident Lula da Silva. Jak pro nejvyšší představitele, tak pro řídící orgány platí princip rotace a dvou nebo pětileté funkční období. NDB například investovala do svého členského státu do JAR 40 mld. USD pro zlepšení infrastruktury.

A teď je jasné, proč a v jakém teritoriu se očekává dobře plánovaný a funkčně směřovaný rozvoj, aby jak Argentina v Jižní Americe, tak Egypt, Etiopie v Africe a Irán, Saudsko arabské království a Spojené arabské emiráty na Středním východě, mohly řešit své potřeby. Jsou to potřeby, kterými budou překonávat neoliberální chaos, který tam nedávná minulost zanechala po bezbřehém drancování surovin a zdrojů od nenasytného zahraničního kapitálu.

Jen znovu připomínám, že těchto jedenáct zemí (z téměř 200 členských států OSN) bude zahrnovat polovinu počtu obyvatel planety a tvoří už nyní cca 40% světového produktu. A je také jasné, které další státy, o kterých dosud nebylo rozhodnuto do BRICS chtějí vstoupit.