Jistě se shodneme na tom, že potravinová bezpečnost je jednou z podmínek suverenity státu. Jen stát, který je v základních potravinách soběstačný, může mít také v politické rovině rozhodování, které nebude omezeno strachem, že lidé nebudou mít možnost si opatřit dostatek jídla pro svou potřebu.

To současná politická reprezentace nezajišťuje, a tak se dostáváme čím dál víc do závislosti na dovozu i těch komodit, které byly vždy z naší produkce. Ať už jde o brambory, žito, pšenici, ječmen nebo kořenovou zeleninu či jablka, hrušky a švestky, až po produkci kuřecího, vepřového nebo hovězího masa.

Tady musím připomenout, že jsem před více než šesti lety (26. 10. 2017) zveřejnil svůj nesouhlas s tím, že stát ze svého rozpočtu koupil za půl miliardy korun s následnými dalšími náklady od firmy AGPI vepřín v Letech u Písku, protože to dále znamenalo snížení vlastní produkce vepřového. Nemá smysl připomínat, jak se někteří vztekali a vymýšleli zástupné důvody. Tehdejší ministr kultury Herman sdělil, že šlo o veřejný zájem, a tedy nevadí, že je cena mnohem vyšší než odhadní. Já se ptal, jestli je ve veřejném zájmu snižovat domácí zemědělskou produkci a jestli místo peněz na likvidaci nebylo možné vyhovět firmě AGPI a poskytnout jim jiné místo pro jejich práci a produkci.

Dnes už není kam ustupovat, v celé Evropě zemědělci protestují a ti naši mají dvojnásob důvodů. Dovolte mi připomenout druhou věc, tu zveřejnil za Agrární komoru ČR ve svém zhodnocení vývoje zemědělské produkce mezi lety 1990 a 2020 pan Ing. Z. Jandejsek, CSc. Ten na faktech prokazuje, že za třicet let poklesla produkce vepřového masa na necelých 38 procent (z 763 000 t/rok na 294 600 t/rok). Když stavy u prasnic, tedy možnosti příštího zvýšení produkce, jsou na 27,9 procenta, a můžeme tedy spíše počítat s dalším poklesem. Obdobné to je u hovězího masa, pokles na 32,4 procenta (z 509 000 t/rok na 164 900 t/rok).

Nechci zabíhat do podrobností, nakonec nejsem zemědělec. Ale mohl bych uvádět další dramatická čísla u poklesu produkce mléka v době, kdy v okolí probíhají vojenské konflikty a každý rozumný hospodář hledá způsob, jak být v co největší míře soběstačný, aby nebyl odkázán na dovoz, který může den ze dne být omezen nebo zcela zrušen. Zároveň s tím se snižuje i rostlinná výroba a výměra obdělávané půdy poklesla na 82,6 procenta. Místo polí máme sklady.

Zákon o státním rozpočtu soběstačnost nepodpořil, spíš ji podrazil. Ono to není o producírování se v kravíně bratra místopředsedy vlády.

Proto podporuji protest našich zemědělců 19. 2. 2024. Mají k tomu skutečný důvod, a ten je i o nás všech, abychom měli co jíst.