Vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové nebo vážený člene vlády,

předtím, než přednesu body, které bych chtěl dnes zařadit na jednání a nepřekvapím, že to jsou body energetické, tak jenom připomenu jednu informaci a věřím, že jsme ji zaregistrovali dnes ráno, a (ty?) jsou bezprostředně spjaty s těmi body, protože jsou spjaty se zdroji, ze kterých bychom mohli kompenzace financovat.

Společnost ČEZ za rok 2021 čili za minulý rok vydělala 23 miliard korun. Za první čtvrtletí roku 2022 má čistý zisk 26,7 miliardy korun, což je nárůst 218 %, a předpokládá se, že celkový čistý zisk bude někde v úrovni mezi 45 až 49 miliardami korun, což dvojnásobek toho, co bylo v minulém roce. Jenom podotýkám, že ještě před měsícem a půl se předpokládalo, že čistý zisk společnost ČEZ bude někde na úrovni 38 až 42 miliard, takže jenom za měsíc a půl se to posunulo o 10 miliard korun výše, a to jsme na konci dubna.

Pro ty z vás, kteří ještě se orientujete více v ekonomice, velmi podstatný údaj EBITDA čili provozní hospodářský výsledek před odpisy je na 43,7 miliardách korun už v tuto chvíli, což je nárůst vůči minulému roku 119 % a očekává se, že to bude téměř 100 miliard korun za rok 2022, jinými slovy to, co vlastně vygeneruje za hotovost. Jsou to extrémní nárůsty zisku a zdaleka není všem dnům konec, je docela možné, že to bude ještě více, než se nyní předpokládá.

Nechci teď spekulovat o těch důvodech, společnost ČEZ to dostatečně zdůvodnila, ale je jasné, že to je mimo jiné i v důsledku celosvětové energetické krize, z čehož pochopitelně profitují energetické společnosti. Přejme to ČEZu, nic proti tomu, ale využijme toho. Využijme toho tak, že máme šanci mít nejvyšší dividendu v historii společnosti ČEZ a tyto zdroje bychom měli - a troufám si tvrdit, že je to téměř povinnost - využít na podporu těch, kterých se vysoké ceny energie týkají nejvíce, to znamená domácnosti a firmy, a můžeme hledat různé klíče, jakým způsobem to budeme přerozdělovat.

Taky proto zařazujeme body konkrétně... nebo navrhuji zařadit body 59, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, 153/1, a dále bod číslo 60, zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami, což je 154/1. Důvody jsou zřejmé, já už jsem je zde několikrát zmiňoval, teď se na to podívám ještě z trošku jiného úhlu pohledu. Odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje, což obnáší zejména solární tunel, z let 2006 až 2010 by se jednalo o částku 19 miliard korun ročně, která padá pouze na rodiny a pouze na firmy. Dalších přibližně 25 miliard korun nebo 26 miliard korun jde na vrub státního rozpočtu.