Ostatně však soudím, že všichni jste socialisti. Ode mě napravo je už jen zábradlí na okraji placaté země. No dobrá uznávám, že na zábradlí ještě sedí Urza!

Pokud by se nějak dal definovat Pravičák, je to individualista, kterého stát jen zdržuje, a hlavně nutí platit za „blbosti“, no prostě ty služby co si neobjednal! Pravičák stát vlastně nepotřebuje, no spíše si to myslí, ale když už tu je běda aby mi do všeho strkal nos, na dobrém jménu Pravičákovi záleží, jeho slovo je čestné a svobodu miluje nadevše. Má se za to, že minimální stát, který je ochoten Pravičák tolerovat, by měl plnit čtyři hlavní body, plus nějaké vyšší principy mravní, ale na svobodu mu nikdo nesmí sahat, tu nevymění, ani za jistoty. Pravičák si raději vybuduje jistoty své.

Takže tedy za prvé právo. Ale ne lecjaké právo, hlavně právo negativní, tedy nesmíš zabíjet, krást, škodit, ubližovat. V ústavě „We the People“, která je stále velkou inspirací tyto zákazy vycházejí z křesťanského desatera. Ovšem ne každý je křesťan, že, a přesto si myslím, že se na většině negativního práva shodneme. Shodneme? Jenže, je tu i právo pozitivní, tedy nárokové, mám nárok na… a Evropa ta je dnes doslova prolezlá nároky jedinců, korporací i států. Pravičák však neničí buduje, ukazuje cestu jak to udělat i bez nároků, jde příkladem.

Za druhé, ochrana vnitřní. Ano Pravičák má doma zbraně! Nicméně policie, když „pomáhá a chrání“ je to v pořádku. Ne všichni lidé ve státu mají zbraně, anebo jsou na to moc křehcí. A křehkost ta se má chránit. Špatné je, když policie „buzeruje a pokutuje“. To už ten stát přestává chránit a začíná vychovávat. A to Pravičák bytostně nesnáší. Už jsme si řekli, že Pravičák neškodí. Jistě ve dne si to městem neposviští kylčem, to se ví. Jenže v noci na té dvouproudovce když je klídek… Dobrý den pane řidiči, ale to je jiný příběh. Touha po svobodě bývá občas zhmotněna velkým stádem koní, pod kapotou, že. A koně je dobré nechat proběhnout. I to bývá svoboda.