Dle statistik kriminalita v Česku prudce klesá. V Praze se počet trestných činů snížil dokonce o 38 procent.

Některé kraje, třeba Plzeňský, hlásí poklesy pětinové, jiné dokonce více než dvoupětinové. V Praze se počet trestných činů od roku 2013 do loňska snížil o 38 procent, nejvýrazněji u majetkové a násilné trestné činnosti.

Například v Plzeňském kraji klesla kriminalita od roku 2014 zhruba o pětinu. Tamní města s průmyslovými zónami často řeší problémy spjaté s rostoucími počty agenturních zaměstnanců z ciziny. Průmyslové podniky se bez nich neobejdou, cizinci se ale podílejí na kriminální činnosti.

S tím souvisí také problémy s ubytovnami či bezdomovci. Ač cizinci nejsou hlavními pachateli trestné činnosti v Plzeňském kraji, jejich podíl na ní roste. Plzeň dává ročně asi pět milionů korun z rozpočtu na systém kamer. Další peníze investuje ze státních a krajských dotací.

Výrazně se kriminalita snížila za posledních pět let v Olomouckém kraji. Radnice se snaží rozšiřovat a modernizovat kamerový systém, bojují proti vzniku nových sociálních ubytoven, spolupracují se strážníky i s policií. Nedaří se jim ale například vymýtit z center měst bezdomovectví, což je příklad Olomouce či Jeseníku.

Čtvrtina tuzemských trestných činů připadá na Prahu. Rozlohou sice zaujímá pouze 0,6 procenta území republiky, vyznačuje se ale vysokou hustotou obyvatelstva, turistickým ruchem a anonymitou. Loni byla kriminalita oproti roku 2013 nižší o 38 procent.

Nejčastěji se policie setkává s majetkovou trestnou činností, zejména s kapesními krádežemi nebo krádežemi z aut. Minimálně třetinu trestných činů páchají podle policie drogově závislí.

V roce 2017 bylo v Praze zhruba 16 200 problémových uživatelů pervitinu a opiátů. Podle odborníků tito lidé potřebují denně minimálně jednu dávku drogy v ceně 1000 korun. Pražští kriminalisté se také setkávají s nezákonným obchodováním s léčivy využívanými jako drogy.

V Moravskoslezském kraji kriminalita od roku 2013 klesla o 45 procent, přesto zůstává počet spáchaných zločinů v kraji druhý nejvyšší po Praze. V odlehlejších venkovských oblastech je počet trestných činů podprůměrný, ve větších městech ale patří mezi nejvyšší v zemi.

V okrese Ostrava loni policisté zaznamenali víc zločinů než ve většině celých krajů a s vysokou kriminalitou se potýká i sousední Karvinsko. Města se situaci snaží změnit, v posledních letech investovala miliony do kamerových systémů.

I v Ústeckém kraji kriminalita každoročně klesá, přesto patří mezi nejvyšší. Řada radnic se v uplynulém čtyřletém volebním období rozhodla zvýšit počet strážníků a asistentů prevence kriminality. Města vydávala i takzvané vysedávací vyhlášky a vyhlašují zóny bez doplatků na bydlení. Cílem je zvýšit bezpečnost v ulicích.

Trestných činů každoročně ubývá také v Libereckém kraji. Zatímco před pěti lety policisté řešili téměř 14 tisíc případů, loni to bylo 8672. Kromě kamer přibývá asistentů prevence kriminality, kteří pomáhají řešit problémy v rizikových lokalitách.

Obtížně se ale v kraji daří přijímat nové lidi ke státní i městské policii. „Tím, že je nezaměstnanost pod čtyři procenta, je těžké někoho zaujmout a přijmout. A to máme náborový příspěvek 75 tisíc korun,“ uvedla krajská mluvčí policie Vlasta Suchánková.

Města v Karlovarském kraji sužují především problémy související s bezdomovci, ubytovnami a obchodníky s chudobou, kteří do měst lákají sociálně slabé obyvatele. Radnicím se problémy daří řešit částečně, například s pomocí asistentů prevence kriminality nebo vyhlášek. Přesto se některé negativní jevy nedaří z měst zcela vymýtit.

V Pardubickém kraji klesla kriminalita od roku 2014 do loňska zhruba o 30 procent, nejčastější je majetková trestná činnost. Znatelný pokles eviduje i Zlínský kraj, kde se kromě rozšiřování kamerového systému snaží bojovat proti vzniku dalších chudinských ubytoven.

Počet kamer se zvyšuje i ve větších městech v Jihomoravském kraji, kriminalita tam za posledních pět let klesla zhruba o třetinu. Na kamery spoléhají při prevenci kriminality i okresní města na Vysočině. Také v ostatních krajích je situace obdobná.

To je však jen statistika. Realita života je zcela jiná.

Policie vsadila na údernou sílu ve velkých městech. Úplně rezignovala na ochranu malých vesnic a měst. Lidé se zde pomoci dočkají třeba až 5 hodin po oznámení trestného činu. Na rozlohu 200 kilometrů je určena na 12 hodinovou směnu dvoučlenná hlídka, která prošetřuje i 20 oznámení během této doby. Jaká je asi kvalita zajištění stop, provedeného šetření na místě činu as v jeho okolí? Na tyto otázky radši nebudu odpovídat. Představu si udělá každý sám.

Jak celou situaci řešit? Ve městě je to fajn, všude jsou kamery, policejní hlídka přijede do 5 minut a vše se nějak řeší.

Ale jinde? Nebudou muset se občané bránit sami?

Nevzniknout z jejich aktivity například hlídky domobrany?

Co na tyto problémy říkají starostové a zvolené orgány v daných obcích a malých městech?

Co s nepřizpůsobivou menšinou, která ovládá Chánov, Jirkov a další města a místa v naší krásné republice a policie se zde bojí zasahovat?

Je plno otázek a problémů, které čekají na řešení?

Jediná cesta je aktivní zájem občanů a nebát se hlasitě dát najevo svoji případnou nespokojenost se situací, která v jejich lokalitě z hlediska bezpečnosti je.

Máte na to právo, nebojte se. Oslovte i sdělovací prostředky. Oslovte i své poslance v parlamentu a v senátu. Váš Hlas musí být slyšet a pak se budeme opravdu cítit bezpečněji.

Zdeněk Jirásek, člen SPO Zemanovci Praha