Věřím jen těm průzkumům, které jsem si sama zfalšovala.

K vyjádření své nedůvěry k průzkumům veřejného mínění jsem si vypůjčila parafrázi citátu zhusta připisovaného  Churchillovi, který měl údajně věřit jen těm statistikám, které si zfalšoval sám. Autorství citátu ponechám stranou, není teď důležité, pokusím se podívat na zoubek té své nedůvěře.

A začnu u údajně renomované nebo přinejmenším jedné z nejvýznamnějších agentur veřejného mínění, kterouž je agentura STEM, jež nás pravidelně zásobuje doporučeními, koho volit a koho zas ne, predikuje, kdo ovládne následující volby a tím pádem naše životy, kdo nepřeleze 5% hranici, či jak jsou jednotlivé strany a jejich lídři (ne)populární. Zkrátka nám více či méně okatě naznačuje, co si máme myslet, a pokud si to ještě takhle nemyslíme, tak jsme divnolidi stojící někde na okraji té chytré party, co samozřejmě ví vždycky nejlíp, který názor je OK a který je úplně mimo mísu.

Když hledám odpovědi, vždycky si kladu otázku cui bono? Anglicky "follow the money", případně česky pelíškovsky  "...a komu tím prospějete...?"

Takže pojďme se mrknout na lidi ve vedení STEMu. Přemýšleli jste někdy, kdo by měl takové agentury vést? Určitě lidé neutrální, nestranní bez ideologických konotací a s vysokou mírou objektivity. Oni jsou totiž ti, co si vybírají témata, která budou zkoumat a akcentovat, volí metodologii, vymýšlejí otázky a hlavně pak interpretují výsledky.

Znáte to s tou poloprázdnou nebo poloplnou sklenicí? Říká se tomu přerámování. Vzpomínáte si, když jste jako děti nechtěli jíst a rodiče vám říkali „Co by za to daly děti v Africe?“ Přesvědčilo vás to? Mě moc ne. Rodiče (u nás teda máma) se snažili o přerámování – změnit náš pohled na neoblíbené jídlo. Přerámování vychází z toho, že nic není dobré nebo špatné samo o sobě, ale že o tom, jak se ke konkrétní situaci postavíme, rozhoduje naše hlava. Jako s tou sklenicí. Optimista řekne, že je z půlky plná, ale pesimista ji uvidí napůl prázdnou. Přitom oba popisují jednu a tutéž realitu. Podobně se dají interpretovat jakékoliv výsledky. Kdyby třeba v průzkumu vyšlo, že 51% respondentů podporuje Spejbla a 49% Hurvínka a agentura to interpretuje jako že většina chce na Hradě Spejbla a menšina Hurvínka, tak čistě matematicky má pravdu, ale korektní to není. A ani to neodráží realitu. Objektivně by se to dalo interpretovat jako zhruba polovina nebo třeba každý druhý. Korektní komentář by řekl, že Češi jsou v této otázce rozděleni.

Ale zpátky k agentuře STEM. Zajímalo mě, jestli do řídících struktur čistě náhodou neproniká nějaká míra ideologizace. A heleďme se koukejte se. V radě, tedy v hlavním tříčlenném dozorovém nezávislém orgánu, sedí pan Jindřich Šídlo, který má k politické nezávislosti daleko jako je odsud cesta na Mars. Prošel celým mainstreamem (Respekt, MF DNES, Hospodářky, Česká televize, Seznam) a za mnohé výrazy by se nemusel stydět leckterý dlaždič. Když si hodíte do googlu jeho jméno, vyjedou vám články, kdy jen z titulků odhadnete, komu fandí a kdo je jeho uhlavní nepřítel. A fčiííííl mi řekněte, z jakého důvodu sedí v radě agentury STEM? Že by objektivita a nestrannost? Nebo odbornost? Tak určitě. Ještě tu O Červené Karkulce.

Ale vážení, tím vůbec nekončíme. Víte kdo byl ve vedení STEMu v letech 2015-2018? Pavel Fišer!!! Lépe prezidentský kandidát Pavel Fišer, který kandidoval na podzim 2017 proti Miloši Zemanovi! A jak vidíte, u toho stihl v čele jedné z nejprestižnějších agentur veřejného mínění naplňovat do puntíku ten citát o vlastních zfalšovaných statistikách. Další ideologizace z principu neideologické pozice. To nevymyslíte. Jen poznámka pod čarou. Hádejte, co dělá Pavel Fišer dnes? Senátora. Překvapení.

Můžete si říct, že to už jsou loňské sněhy, protože dneska stojí v čele STEMu sociolog Martin Buchtík. A tak to má přece být, tak to je správné. Jenom hlupák nemění názor a nepoučí se z chyb.

No. Hledala jsem o panu Buchtíkovi nějaké informace, jeho myšlenky či názory a vykoukl na mě článek z konce února, který je pro mě dost vypovídající. Jednak zase polarizuje společnost rozdělováním na my, co máme tu jedinou správnou pravdu a oni, frustrovaní a nepochopení dezoláti, ale druhak úplně na hulváta ukazuje, jak se to veřejné mínění tvoří. Co nechceme nebo se politicky nehodí, zkoumat rozhodně nebudeme, ale zato se odvoláme na neurčité, nejlépe zahraniční, studie. Buchtíkova odpověď na položenou otázku ohledně zneužívání sociálních dávek je k neuvěření, a přesto je určitě myšlena vážně, i když já chvíli zkoumala jestli nebylo apríla. Nebylo .

Cituji:

Žádnou velkou studii o zneužívání dávek v Česku nemáme. Ale třeba z Německa víme, že se zneužívají asi ve třech procentech případů. Přesto vám mnoho lidí odvypráví městské legendy, které všichni známe: "Přijel Rom v černém bavoráku, zaparkoval na přechodu, vystoupil, na očích měl sluneční brýle a na krku zlaté řetězy, vešel do úřadu, odcházel s devadesáti tisíci, nastoupil zpět do auta a odjel. Říkal to kamarád kamaráda, který bydlí naproti úřadu práce." Často také mluví o tom, že lidé nepracují, i když mohou, nebo pracují načerno, aby měli nárok na dávky. Případně že se za týmž účelem uměle rozdělují domácnosti. Ze zahraniční zkušenosti ale nepředpokládáme, že by se dávky masivně zneužívaly a že by výrazně pomohlo státnímu rozpočtu, kdybychom investovali do jejich přísnější kontroly. Naopak víme, že spousta lidí, kteří mají na dávky nárok, je nedostává. Každopádně nám v této oblasti nějaká podrobnější analýza chybí.
------
Vážně ještě někdo věříte na objektivitu těchto agentur?