Nejde o to, že by konopí tyto lidi vyléčilo, ale umožní jim žít důstojnější život, na čas je osvobodí od trvalé bolesti.
 
Tito lidé nebo jejich příbuzní přestupují zákon a marihuanu si pro své léčivé účely většinou pěstují, či ji kupují od překupníků. V Česku jde o tisíce lidí, kteří si pomocí konopí ulehčují od nemoci.
 
I to byl důvod, proč zákon o používání konopí pro léčebné účely prošel velkou většinou v Parlamentu a po podpisu prezidenta začal platit 1. dubna letošního roku.
 
Nemocní, kteří zákon o léčivém konopí uvítali, si ho stále nemohou odborným lékařem nechat předepsat.
Zdá se, že úřady uvedení zákona do praxe záměrně brzdí.
 
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger dokonce tvrdil, že "o konopí neexistuje odborný zájem".
Zároveň vydal Státní úřad pro kontrolu léčiv pojišťovnám zákaz hradit léčebné konopí pacientům. Dlouhodobě a těžce nemocným lidem se tak legální léčení pomocí konopí opět vzdaluje. Finančně i administrativně. V celém povolovacím procesu je kromě ideologické podjatosti k marihuaně také mnoho nejasností.
 
Inspektorát omamných a psychotropních látek udělil nedávno první povolení k nakládání s léčebným konopím firmě Elkoplast ze Slušovic, která se podle obchodního rejstříku zabývá hlavně zámečnictvím a výrobou plastů.
 
Druhou společností je firma Phoenix, největší a respektovaný distributor léků. Dosud také neexistuje elektronický registr sloužící k registraci pacientů. Žádný lékař tedy nemůže konopí předepsat. Nakonec, ono přeci není k dispozici.
 
Nebude-li konopí alespoň částečně hrazené pojišťovnami, léčba by mohla vyjít až na desítky tisíc korun měsíčně. Přitom ti, kteří konopí potřebují, jsou většinou staří a nemocní lidé, často v invalidním důchodu.
Případ léčivého konopí bohužel ukazuje na nefunkčnost státního aparátu.
 
Zákon máme již půl roku v platnosti, ale nemocní si musí konopí stále opatřovat nelegálně. Situace na černém trhu je ale taková, že si konopí opatří každý,kdo chce. Ti co ho potřebují i ti, co se chtějí pouze pobavit.

Kdo selhává, není trh, ale stát.