Johnová (Praha sobě): Nová naděje pro chátrající areál zámku Veleslavín

09.11.2021 7:33 | Tisková zpráva

Zástupci pražského magistrátu a dalších zainteresovaných subjektů jednali u kulatého stolu o projektu hospicového centra. Jde o jeden z projektů, pro nějž by Praha ráda využila prázdný a chátrající areál bývalého neurologického sanatoria ve Veleslavíně, který je v majetku státu.

Johnová (Praha sobě): Nová naděje pro chátrající areál zámku Veleslavín
Foto: Twitter
Popisek: Milena Johnová

Jednání se také účastnili představitelé Univerzity Karlovy, České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, městské části Praha 6, Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo místního spolku občanů Hradní potok.

„Setkání u kulatého stolu s erudovanými odborníky, kolegy z úřadů a zdravotních pojišťoven vnímám jako ideální začátek nadějného projektu, který Praha potřebuje. Zřízení hospice, který by propojoval komunitu s péčí o pacienty v terminálním stádiu život limitující nemoci a zároveň by byl špičkovým vzdělávacím centrem, shledávám jako nezbytný krok pro zajištění nejen kvalitní péče tohoto typu, ale i jako nutnost k zajištění kapacit péče s ohledem na stárnoucí populaci,” říká Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.

Hlavní město v současnosti jedná se státem o možném převodu do svého vlastnictví. V rámci následného využití pak zvažuje Praha možnost, že by zde mimo jiné vznikl moderní hospic. Nápad vybudovat ve Veleslavíně hospic vzešel od bratrů Kosákových, kteří jsou potomci původních majitelů zámku. Oba pracují ve zdravotnictví a o osud areálu, který jejich rodina před válkou vlastnila a spravovala, mají dlouhodobě obavy. „Přáli bychom si, aby se areál otevřel veřejnosti a opět se zde mohlo pomáhat pacientům, k čemuž byl objekt původně určen i kolaudován,” uvádí David Kosák, v současnosti ředitel nemocnice v Neratovicích.

Rozvoj paliativní péče je jedním z důležitých úkolů, na kterém Praha pracuje. Kapacita dvou stávajících pražských hospiců je omezená. Pacienti z hlavního města jsou tak dnes odesíláni i do mimopražských lůžkových hospiců v Čerčanech nebo Litoměřicích a většina občanů stále umírá na akutních lůžkách pražských nemocnic. Podpora kapacity poskytovatelů paliativní péče je součástí dlouhodobé koncepce, kterou vedení města schválilo na konci roku 2019. „Praze by velmi slušelo, kdyby měla moderní lůžkové hospicové pracoviště, které by vedle špičkové péče mělo kapacitu také pro vzdělávání zdravotníků a ostatních pomáhajících profesí,” přeje si Martin Loučka, ředitel Centra paliativní péče, který se na rámcovém záměru projektu podílí jako konzultant.

Rozvoj hospicové péče včetně budování nových paliativních lůžek v hlavním městě podporuje také Česká společnost paliativní medicíny v čele s předsedou Ondřejem Kopeckým. Za odborně žádoucí a společensky prospěšné považují také propojení lůžkového pracoviště s dalšími službami, jako jsou mobilní tým nebo denní stacionář, a také akademickými i osvětovými aktivitami.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Josef Bazala byl položen dotaz

Bečva

Dobrý den, rozumíte rozhodnutí soudu? Mně rozsudek hlava nebere. Přeci není normální, že soud řekne, ano stal se trestný čin, ale viníka nepotrestá. Jestli to je možné, není třeba změnit zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rais (ANO): Jednou bude nutné posílit roli rektora jako generálního manažera

11:17 Rais (ANO): Jednou bude nutné posílit roli rektora jako generálního manažera

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 20. listopadu 2024 k zákonu o vysokých školách