Přijetí GDPR v Česku zatím provází mnoho nejasností a Ministerstvo vnitra rozhodně neposkytuje potřebnou pomoc těm, jichž se GDPR týká. Taková je situace dva měsíce před zavedením nových pravidel a hlavně milionových pokut za nedodržení požadavků. KDU-ČSL proto navrhuje, aby se zrušily peněžité sankce pro veřejné subjekty (například obce nebo úřady) a neziskovky.

GDPR se týká i těch nejmenších obcí nebo veřejně prospěšných společností, pro jejichž rozpočet by mohla být nepřiměřená pokuta zcela likvidační. „Za porušení povinnosti jde podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur. To je zhruba 540 milionů korun . A není vyloučené, že pokuty by se mohly začít rozdávat už k 25. květnu,“ uvedl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Dodal, že zavedení nařízení u nás doprovází mnoho nejasností: „Ministerstvo vnitra by mělo dbát na to, aby se nařízení zavedlo v klidu. Každý by měl mít dost prostoru na to se s novou legislativou seznámit - aniž aby se bál, že mu hned první týden někdo přijde dát vysokou pokutu. Veřejné subjekty by navíc měly být ze sankcí vyjmuty úplně.“

Právníci se shodují na tom, že v nařízení jsou velmi neurčité pojmy - výklad může být tím pádem různý, takže prostor pro pokuty je poměrně velký. „GDPR tady zatím nad námi visí jako velký strašák," okomentoval poslanec za KDU-ČSL Vít Kaňkovský. Podle něj je důležité zamyslet se v první řadě nad výší pokut - státy Evropské unie mají různou ekonomickou sílu, Česká republika se nemůže rovnat například s Německem nebo Francií: „Jsem přesvědčený, že výše pokuty by měla být přiměřená našim poměrům. Neziskovým organizacím, obcím a úřadům by neměla hrozit žádná pokuta. Jsou to všechno subjekty, které už teď bojují s financemi a často nemůžou adekvátně zaplatit ani svoje stávající zaměstnance. Nové počítačové programy, další zaměstnanci - to vše může být likvidační. A ještě k tomu ty obrovské pokuty."

Poslanci KDU-ČSL proto předkládají stručnou novela zákona 101/2000 Sb. Ta využívá toho, že každý členský stát EU může aktivovat článek 83 odst. 7 nařízení GDPR. Na základě toho si pak může stanovit vlastní pravidla ohledně pokut pro veřejný sektor. Zároveň KDU-ČSL chce, aby se definice pojmu „veřejný subjekt“ rozšířila a do kategorie se tak mohly zařadit například neziskovky, organizace působící v oblasti školství nebo zdravotnictví. „Zkrátka ty, které se starají o obecně prospěšné záležitosti a naplňují veřejný zájem České republiky,“ vysvětlil Jurečka.