Děkuji, vážený pane předsedající. Paní vicepremiérko, paní ministryně spravedlnosti, kolegyně kolegové. Musím říct, že mě mrzí, že tady není ministr zdravotnictví ani více členů vlády, že je tady jenom ministryně financí a ministryně spravedlnosti u tak zásadního bodu v této situaci, ve které jako Česká republika jsme. Nevím, jestli tady tedy pan ministr má alespoň své lidi a přijde nám třeba na závěr té debaty shrnout některé věci a odpovědět třeba i na to, na co se ptám nejenom já a budu ptát, ale i mí předřečníci a ti, kteří budou mluvit ještě dále.

Navážu také na to, že bych chtěl ocenit to, že ten bod tady je. Chtěl bych poděkovat těm členům vlády, kteří projevili určitou míru sebekritiky, ať už ministr, který převzal štafetu, pan ministr Prymula, nebo ministr zahraničních věcí Petříček, či ministr kultury, pan ministr Zaorálek. Vážím si toho. Není to gesto vůči nám politikům, ale pokud umí uznat nějakou míru pochybení, je to spíš gesto vůči všem lidem v této zemi, kteří se teď s tou situací budou muset umět potýkat v příštích týdnech a zvládnout ji.

Na to, co říkal pan ministr Prymula, bych s dovolením se ho chtěl zeptat. Když on tady mluvil o těch hraničních počtech, vyjmenovával počty lůžek, které budou potřeba v příštích týdnech na přelomu října a začátkem listopadu, tak jestli je takováto analýza na Ministerstvu zdravotnictví i ve vztahu k personálu. Protože víme, že v případě některých oblastí zdravotnictví ten personál, především zdravotní sestry, které obsluhují lůžka s plicní ventilací, jsou velmi těžko nahraditelné.

Tak jestli mají k tomu spočítané ty personální kapacity, případně jestli zkoušeli aktivovat například ty zdravotní sestry, které jsou tohoto času na rodičovské či mateřské dovolené, nebo ty, které nedávno odešly do důchodu. Jestli z těchto, řekněme, rezerv jsme schopni tedy ten personální systém vyztužit tak, abychom ho zvládli. To, že se podaří doplnit nějakým způsobem počty lůžek a budeme mít i třeba zajištěné nejenom jejich okysličování, případně ventilaci, to je jedna věc. Ale ze všech stran i my jako politici slyšíme, že to nejužší hrdlo bude právě v té oblasti personální.

Takže můj dotaz na pana ministra Prymulu je, jak jsme tedy na tom z hlediska připravenosti, pokud jde o tu personální otázku. Samozřejmě budu rád, když se také vyjádří k otázce výstavby kapacity vojenské nemocnice v Letňanech. Já to vůbec nezpochybňuji. Jenom právě slyšíme spoustu kritických poznatků z úrovně zdravotnického personálu, který v těch nemocnicích funguje v Praze, ale i v jiných částech republiky, že toto se jim zdá právě s ohledem na to, že bude chybět ten personál, jako věc, která není ta nejzásadnější. Tak kdyby i k tomu se pan ministr mohl vyjádřit.

Mě zaujalo jeho vyjádření o tom, že říká, že se blížíme 40 tisícům testů denně. Já když jsem se podíval na posledních sedm dnů, tak průměrný počet testovaných je 29 741. Takže to chci jenom trošku korigovat. Ale moje klíčová otázka je, jak jsme na tom s trasováním. Stíháme v tento okamžik i po těch intervencích, které jsme vedli v posledních týdnech i v rámci videokonference minulý týden, kterou vedl předseda vlády spolu s některými vybranými členy vlády a námi jako představiteli stran ve Sněmovně, stíháme už tento okamžik trasovat v České republice? Nebo je to stále tak, že se to nestíhá?

Protože já mám informace od lidí z praxe, že trasování prostě neběží v reálném čase, někteří vůbec nejsou kontaktováni nebo s několikadenním zpožděním. Takže tu situaci v této oblasti se bohužel z toho, co já slyším z praxe, nepodařilo zlepšit. Takže prosím kdyby se pan ministr mohl vyjádřit i k otázce trasování. Jak ta kapacita byla navýšena, kolik těch kontaktů denně je navoláváno, abychom věděli, jestli je to tedy posun kupředu nebo není.

Potom bych měl velkou prosbu tady na kolegy a kolegyně, kteří jsou členy zdravotního výboru, především na paní předsedkyni, kdyby zdravotní výbor mohl v těchto kritických momentech mít dostatek času na svá jednání. Aby to nebyl zdravotní výbor, který proběhne za hodinu, hodinu a půl, kdy není prostor na dostatečnou diskuzi, protože si myslím, že ta témata, která tam třeba nadnáší i kolega Vítek Kaňkovský, jsou vážná.

A v této souvislosti se také chci zeptat pana ministra, jak je řešena otázka právní odpovědnosti zdravotního personálu. Protože teď v těchto dnech dochází k tomu, že jsou vytvářeny kapacity lůžek s ohledem na technické možnosti jednotlivých pracovišť v nemocnici i na pracovištích, kde ten zdravotnický personál nemá danou způsobilost a specializaci pro to, aby se dokázal starat o tyto covidové pacienty.

Ti lidé samozřejmě s nějakou vůlí a nasazením, když to bude nevyhnutelně nutné, tak to budou dělat. Ale prosím pěkně, jestli Ministerstvo zdravotnictví tedy i legislativně hodlá tuto situaci pokrýt tak, aby tito lidé sami sebe nebo to zdravotnické zařízení nevystavovali následnému případnému postihu, sankcím a podobně. Takže prosím pěkně o odpověď na otázku, jak to bude s tou právní zodpovědností zdravotnického personálu tam, kde ti lidé budou dělat něco, v čem nemají specializaci, nemají tu odbornost, ale budou se snažit udělat maximum možného pro to, aby ten zdravotní systém v těch příštích týdnech to zvládl a nekolaboval.

Pak mám také dotaz, jestli pan ministr a ministerstvo řeší i tu otázku, která se v tento okamžik nezdá být tak aktuální, ale do konce roku aktuální bude, a to je otázka úhrad za zdravotní péči. Protože tím, že zdravotní zařízení musela ve většině případů přerušit ty plánované zdravotní úkony, tak samozřejmě bude mít velké výpadky příjmů a bude muset řešit své pohledávky. A samozřejmě to bude dopadat i na ty zřizovatele, což jsou v mnoha případech kraje, je to stát a jsou to případně i města v České republice. Takže prosím i o odpověď na otázku, jestli do konce roku v této věci Ministerstvo zdravotnictví, případně vláda, se chystá nějakým způsobem postupovat dál.

Pak mám s dovolením otázku, která směřuje asi na pana premiéra, případně vicepremiéra Havlíčka nebo pana ministra Petříčka. Chci se zeptat, když tedy byla skupina senátorů v čele s panem předsedou Vystrčilem na návštěvě Tchaj-wanu a byl tam tehdy i ze strany Tchaj-wanu vyřčen ten dar těch pěti linek na výrobu roušek. Jaká je teď situace, kdy budeme moci do České republiky tento dar přivézt a kdy bude moci být prakticky spuštěna výroba tohoto ochranného zdravotního materiálu? Protože já mám informace, že kdyby tyto linky byly v České republice a jely by, tak by to pokrylo veškerou spotřebu roušek, kterou potřebujeme pro zdravotní a sociální služby v České republice. A je to určitě i nemalá úspora. Takže se chci zeptat vlády, jak se na tom pracuje a kdy můžeme čekat, že do České republiky tyto linky doputují.

Pak bych měl dotaz také na to, jestli vláda neplánuje i určitou pomoc vůči firmám z hlediska zvýšení ochrany jejich pracovníků. To znamená nějakou podporou buďto finanční nebo materiální, pokud jde o dezinfekce, teploměry, měření teploty, případně další ochranné pomůcky. Myslím si, že i tady by hodně pomohlo, kdybychom dokázali ta rizika přenosu covidu u lidí, kteří jdou do zaměstnání, snižovat na maximálně možnou nízkou úroveň.

A speciální kategorií mých dotazů mířím ještě do oblasti sektoru sociální péče, zdali je nějakým způsobem i řešena otázka koordinace například i pracovníků z řad především studentů, kteří teď mají uloženou pracovní povinnost i ve vztahu právě k poskytovatelům sociální péče, protože máme informace napříč republikou, že jsou tady zařízení, ať už jsou to ta pobytová, kamenné hospici a podobně, ale i ti, kteří poskytují tu službu terénně, která jsou v situaci, kdy jim docházejí personální kapacity. Ne všude je to možné vykrýt armádou a někde jim už je řečeno, ať se postarají, jak umí, ale ti ředitelé nebo ředitelky se dostávají do poměrně zoufalé situace. Takže jestli toto pan ministr, případně paní ministryně, chápu, že tady nemůže být, nějakým způsobem řeší a tomuto sektoru nabízí tak určitou pomoc.

A poslední oblast mých dotazů míří do toho, jestli vláda neplánuje i nějakou pomoc vůči poskytovatelům sociální péče například v odpuštění alespoň části odvodů za zaměstnance, minimálně třeba teď na období října, listopadu, prosince, protože i tito poskytovatelé se budou potýkat s nedostatkem finančních prostředků. Už se za poslední měsíce ví, že jim finanční prostředky, které byly poskytnuty v rámci státního rozpočtu, i to, co třeba dofinancovávaly kraje, stačit nebudou. Tak jestli by vláda nehledala i cestu, jakým způsobem pomoci přes tento nástroj odpuštění alespoň částečně odvodů za zaměstnance, kteří právě poskytují v sociálních službách pomoc i pacientům, kteří mají covid. Je potřeba si uvědomit, že jedna návštěva pracovníka nebo pracovnice sociální služby u covidového pacienta stojí v nákladech na zdravotní ochranné pomůcky, jako je plášť, rukavice, rouška a podobně, i třeba částku 700 korun, a když to musí být třeba u některých pacientů až třikrát denně, tak to už je částka, která je poměrně významná.

Takže tolik několik mých otázek. Nechci být vůbec konfrontační, nevytahuji tady debatu, kdo, co a kdy měl udělat a podobně. Myslím si, že na to přijde čas někdy v budoucnu. V tenhle okamžik jsme opravdu ve velmi kritické fázi. My nabízíme maximální spolupráci vůči vládě České republiky - jednotlivým rezortům - od našich lidí, kteří v té oblasti třeba i stále aktivně působí a jsou tady ve Sněmovně nebo v Senátu nebo na krajích, mají zkušenosti. Velmi bych stál o to, kdyby pan premiér tento týden udělal další videohovor, jako to bylo minulý týden, protože situace se posunuje. My bychom také byli rádi, kdybychom byli schopni zodpovědět občanům, jestli v nějaký moment třeba v tomto týdnu, pokud ta čísla nezačnou třeba od úterý, od středy klesat, to znamená uvidíme to až ve středu ráno, ve čtvrtek ráno, se plánují ještě další zpřísnění. Pan ministr tady něco naznačil, ale kdyby třeba mohly být vyřčené i určité hodnoty, za jakých hodnot budou případně další opatření, která můžeme očekávat a v jakých oblastech.

Takže děkuji moc za prostor to tady říci a budu velmi rád, když se pan ministr třeba vrátí, nebo někdo v zastoupení ze členů vlády nám na to dokáže odpovědět. Děkuji.