Vážené delegátky, vážení delegáti, přátelé, hosté,

podobně jako dnes jsem k Vám mluvil loni v březnu. Tehdy jste zvolili předsedou Marka Výborného. Dnes ti chci, Marku, upřímně poděkovat za tvou práci. A především za to, že jsi nejenom nám, ale všem lidem v naší zemi sám na sobě ukázal, o co v životě skutečně jde. Být rodičem je víc než politika! Marku, díky.

Stojím tady dnes, protože jsem zvyklý pracovat a nechci utíkat před odpovědností, kterou teď cítím. Když můžu pomoci, musím pomoci. Nejsou mi jedno dvě věci. Kam bude směřovat KDU-ČSL a jakou budoucnost bude mít naše země.

Především nesmí do naší genové výbavy patřit poraženectví!
Máme v sobě oddanost naší republice. To dokázali naši předchůdci za první republiky i krátce po druhé světové válce.
Máme v sobě odvahu bránit naši demokracii a svobodu. Desítky a stovky tisíc našich členů a voličů vzdorovaly nacismu a komunismu, a to i za cenu vlastního života!

Jako jediná strana v této republice máme propracovaný koncept sociálně tržního hospodářství. Máme v sobě cit pro sociální spravedlnost i životní prostředí, jak to předváděli naši polistopadoví politici v čele s Josefem Luxem. Víme, kam patříme. Jsme srdcem Evropy, součástí Evropské unie a NATO. V těchto společenstvích důležitých pro naši bezpečnost a prosperitu chceme být i nadále aktivními a spolehlivými členy.

Toto všechno je naše genetická výbava. Nenechme si prosím v žádném případě vnutit to, že jsme malá strana, která nemá svoji vlastní budoucnost. Umíme vyhrát komunální volby! Jsme úspěšní v krajích. Vyhráli jsme senátní volby v roce 2016! Takže žádné poraženectví, ale více dřiny, odvahy - a můžeme stát opět na bedně.

Jsem ale realista a stojím nohama na zemi. A vidím dva balvany, které nás v současnosti tíží! Tím prvním je to, že se ztrácíme v davu opozice. Lidé už téměř nepoznají, co říkáme my – a co jiné opoziční strany. I některé vynikající návrhy v oblasti sociální a prorodinné politiky, ochrana vody apod., tím byly zastíněny. Místo aby se mluvilo o našich tématech a programových prioritách, neustále se spekuluje, jestli půjdeme v té či oné koalici s jinými stranami opozice. To se musí změnit!

Naším úkolem, obrazně řečeno, je vystoupit z davu opozice. Jedině tak si nás lidé opět všimnou. Jedině tak je vezmou za srdce naše návrhy. Jedině tak nás budou volit! Teď fakt není čas na to přemýšlet, jak, na čích zádech chceme vstoupit do Sněmovny nebo s kým vstoupit do vlády. Musíme nejprve bojovat za naše občany – až pak vyjednávat, s kým budeme tančit na politickém parketu.

A s tím souvisí druhý balvan, který nás tíží – ztráta sebedůvěry. Přestáváme si věřit. Chybí elán. Radost z práce. Před nedávnem jsem kdesi zaslechl, že je vlastně jedno, kdo bude předsedou, že stejně skončíme na pěti procentech. Dobře mě znáte a proto vám mohu slíbit, že pokud budu vaším předsedou, toto poraženectví vyženu rázným krokem pryč, daleko od nás.

Co musíme udělat, abychom tyto problémy překonali? Abychom se znovu nadechli? Abychom změnili naši situaci?

Předně musíme dělat samostatnou a suverénní politiku! Přišel čas, abychom si to ujasnili. Chci, abychom si jako strana znovu uvědomili, že o voliče soupeříme se všemi politickými stranami. Chci, aby volič topky, STANu, Pirátů, ANO, ČSSD a ODS o nás více slyšel a uvažoval o naší volbě. Chci, abychom se jako strana více ucházeli také o přízeň lidí, kteří nechodí pravidelně k volbám nebo jdou k volbám poprvé.

Musíme se opět začít rvát o voliče! Dokázat jim, že jsme to my, kdo jejich zájmy hájí teď i v budoucnu. Strana odpovědných rozhodnutí, která chytnou za srdce. Strana populární, ne populistická!

Naše země potřebuje jasný hlas, který stojí na straně pracujících rodičů, kteří se starají a vychovávají své děti, seč jim síly stačí. Lidí práce, živnostníků a podnikatelů, kteří nestojí s nataženou rukou, ale chtějí sebe a své děti živit poctivě.

Naše země potřebuje jasný hlas, který bude stát na straně těch, kteří se chtějí postarat o své blízké, když jim není nejlépe.

Naše země potřebuje jasný hlas, který bude stát na straně lidí, kteří mají obavy z toho, že se jejich zahrady a krajina změní v suchou, vyprahlou zem. Kterým není lhostejné dobré životní prostředí. Kteří mají vážné obavy z hrozeb nekontrolovatelné migrace. Kteří mají obavu ze stárnutí populace a schopnosti udržet důchodový systém i v budoucnu.

A proto – a proto jsme tu my! Těm, kdo potřebují pomoc, pomozme! Těm, kdo přinášejí prosperitu a inovace této zemi, nepřekážejme! Buďme jasným hlasem, který nebude znít ustrašeně a zbytečně.

Chci večer usínat s čistým svědomím. Chci si být jistý tím, že jsem pro tuto zemi i KDU-ČSL udělal maximum. Že čas, kdy nejsem doma s dětmi a manželkou, nebyl časem promarněným.

Milé sestry, vážení bratři,
zbývají nám necelé dva roky do příštích sněmovních voleb. Jsme v opozici, ale nesmíme rezignovat na prosazování našich programových priorit. Nechci tuto dobu jen tak prožvanit u řečnického pultíku. Za to si nás lidé neplatí. Nesmíme se bát mít odvážné cíle.

Za prvé, oceňme maminky za to, že se staraly o své děti.
Za každé vychované dítě mají mít maminky k důchodu 500 Kč měsíčně navíc! Navrhoval jsem to loni, neprošlo to, letos to navrhneme znovu!

Za druhé: bydlení. Lidé a zvláště mladé rodiny potřebují domov! Levnější a dostupné bydlení. Už teď podporujeme slevou na dani náklady na hypotéky. Podpořme stejně lidi, kteří žijí v nájemních bytech, aby si také oni mohli část svých nákladů na nájem uplatnit jako slevu na dani.

Za třetí: Snižme daně pracujícím rodičům! A nejen to: Sleva na poplatníka a děti musí být v budoucnu valorizována automaticky!

Za čtvrté: exekuce. Dejme druhou šanci statisícům lidí, kteří jsou dnes v dluhové pasti. Jak konkrétně? Jednou z možností je odpuštění dluhů nebo aspoň jejich části, které mají dlužníci vůči státu. Dospívající děti nesmí dostat do vínku astronomické dluhy svých rodičů – navíc často za banální částky!

Za páté: teď vás možná překvapím – fotovoltaika. Fotovoltaické panely nepatří na pole, ale na střechy! Na 1,5 milion střech. Pokud by 1,5 milionu obydlených rodinných domů v naší zemi využilo na své střeše fotovoltaiku, přineslo by to úsporu až 18 miliard korun ročně!

Za šesté: plasty. Plasty nepatří do země, ani do vody! Chci věnovat velkou pozornost péči o naši krajinu a o naši krásnou zemi. Nestačí třídit, musíme recyklovat. Velmi brzy: Asie už naše odpady prostě nechce.

Za sedmé: doprava a cestování. Nevěnujme se starým projektům z 19. století, ale podporujme moderní řešení. Vysokorychlostní železnice, která bude propojovat naše největší města. Věřím, že Tomáš Baťa by dnes tuto síť železničních tratí budoval a u Čunkovi nemocnice ve Zlíně už by byla zastávka. Poslední programová inspirace – podívejme se na novou vládu Sebastiana Kurze do Rakouska. Pojďme zavést jednotnou lítačku pro celou Českou republiku, jak to navrhuje i on, aby si občan mohl koupit třeba na celý rok lístek na všechny železniční tratě a MHD. Nestůjme v kolonách. Neztrácejme čas hledáním parkovacích míst ve městech.

Teď stručně zpátky k naší straně. Nechci být údržbář. A nejsem přítelem vzletných, ale neplodných frází. Přemýšlejme prosím o několika konkrétních inovacích. Pracujme lépe s těmi, kdo nejsou našimi členy, ale za nás kandidují. Pracujme s našimi novými členy, s jejich nadšením a s odborností, kterou s sebou velmi často přinášejí a která často leží ladem.
Spolupracujme aktivně se sympatizanty, uvažujme o určité formě otevřených primárek. Buďme efektivní a zároveň přátelští.

Dámy a pánové, bratři a sestry,
nabízejme řešení na nejpalčivější problémy našich občanů.
Nabídněme lidem lepší budoucnost. Nabídněme lidem v naší zemi řešení, která jim usnadní život. Řešení, která naší křesťanské, demokratické a lidové politice dají nejen obsah, ale i chuť!

Osud KDU-ČSL mi není lhostejný. Vždycky jsem byl a budu srdcař. Jsem v posledních měsících spokojený se svým rodinným a pracovním životem, ale dnes se znovu hlásím do služby. Proto tady dnes jsem!

Zdař Bůh – A ODVAHU, milí lidovci!