Pro mě za mě, ať si každý dělá ve svém soukromí, co chce a pokud má potřebu pořádat festivaly pro členy této komunity, a pokud jim to příslušné úřady povolí, ať si pochodují Prahou z Řep přes Radotín, Kbely až po Újezd nad Lesy, ale proboha za svoje peníze, a nikoli za peníze nás všech!

Poskytování dotací je řešeno zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. ve znění novel a kontrolu výdajů následně řeší především zákon o finanční kontrole č. 320/2001 Sb. ve znění novel. Ustanovení § 2 následně stanoví:

l) správností finanční a majetkové operace (dále jen "operace") její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností,
m) hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,
n) efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,
o) účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

Já se musím ptát, kde je hospodárnost, efektivita a účelnost u akce Prague Pride z.s., při pohledu na účel poskytnuté dotace?

Opravdu se někdo již úplně zbláznil? Zkuste najít ve smlouvách Hlavního města Prahy z let 1918 až 1939 podobnou smlouvu, nebo zkusíme jiné období? Nic takového samozřejmě nenajdeme! Navíc se nejedná o jedinou dotaci pro tento spolek. Prague Pride z.s. obdržel od 11.5.2017 do 1.8.2018, tedy za jeden rok dotace ve výši 787 800,- Kč. Některé smlouvy jsou pro mě naprosto nepochopitelné, ale ráda podpořím i jiné neziskovky, které se například starají o naše děti, případně seniory, ať rovněž požádají o individuální dotaci, tedy dotaci mimo režim cílů, mimo režim hodnocení. Uvidíme, zda jsme si všichni rovni, či někteří jsou rovnější.

Když vidím, na co jsou vynakládány veřejné prostředky a kde chybí několikanásobně menší částky, které by vyřešily problémy lidí, kteří jsou opravdu potřební, dětí, které sportují a mnohdy nemají ani na autobus, aby je hromadně převezl na zápas a musí se skládat rodiče, senioři, kteří žijí na pokraji chudoby, a ještě chtějí něco přispět vnoučatům, musím říci, že nabývám dojmu, že zde již neplatí nejen zdravý rozum, ale vůbec nic… A poznámka nakonec, opravdu chceme, aby mohli všichni adoptovat děti?

(zdroj ZDE)