Sněmovna schválila vládní předlohu novely zákoníku práce, která nyní poputuje do Senátu. Ve třetím čtení byl schválen důležitý pozměňovací návrh, který je vyvrcholením několikaměsíční snahy Víta Kaňkovského a Josefa Hájka (ANO). „Mám velkou radost, že po mnohaměsíčních jednáních s ministerstvy, zástupci pojišťoven i samotných rentistů se nám podařilo připravit návrh, který odstraní dosavadní model výpočtu tzv. renty, který šikanoval ty postižené, kteří navzdory svému zdravotnímu handicapu chtěli a chtějí legálně pracovat,“ uvedl na tiskové konferenci Kaňkovský.

Co to v praxi znamená?

Doposud se při výpočtu tzv. renty, tedy náhrady za ztrátu na výdělku, počítalo s institutem tzv. stopvýdělku, kdy se od výdělku, který si postižený vydělal před pracovním úrazem, odečítala částka vypláceného invalidního důchodu a také částka, kterou si tento člověk vydělal těsně poté, co se z pracovní neschopnosti vrátil do zaměstnání. Tato částka byla mnohdy vyšší, než si tentýž člověk vydělal později, kdy často z různých důvodů – nejčastěji zdravotních – přišel o lépe honorovanou práci a v novém zaměstnání si vydělal o několik tisíc korun méně. Přesto mu při výpočtu tzv. renty byla stále odečítána mzda, vydělaná těsně po ukončení pracovní neschopnosti. Důsledkem byla částka vyplácené náhrady za ztrátu na výdělku o několik tisíc korun nižší. V praxi to pak často vede k tomu, že tito lidé zůstávají v evidenci Úřadu práce nebo jsou nuceni pracovat nelegálně.

„Je velmi důležité, aby zdravotně handicapovaní po pracovních úrazech či s uznanou chorobou z povolání měli motivaci legálně pracovat, je to důležité pro ně samotné i pro celou společnost. Dnešní rozhodnutí pomůže několika tisícům horníků, ale také postižením z jiných profesí jako je stavební a chemický průmysl a řada dalších,“ dodal Kaňkovský.