Média a sociální sítě jsou plné stesků ohledně přijímaček na střední školy. Nechci to nijak zlehčovat, umím si živě představit, jak trpí rodič, jehož dítě má předpoklady ke studiu, zvládne testy, ale není přijato jen proto, že někdo nemyslel na dostatek míst ve třídách. Ale my máme ještě daleko horší problém. A netýká se elit v metropoli, ale lidí žijících ve znevýhodněných regionech. Není divu. Vláda, která si neporadí ani s dobrými studenty, si sotva poradí s těmi, kteří mají potíže i s obecnou školou.

Jako učitel vím, že neexistuje dítě, jemuž by nešlo vštípit alespoň základy vzdělanosti. A stejně tak je málo pedagogů, kteří by o to neměli zájem. Přesto však například severních Čechách velké procento obyvatel nemá ani těch devět základních tříd. Nový ministr chce ten poslední ročník zrušit, prý by se tím vylepšilo skóre při přijímání na střední školy. Jenomže to nastavuje laťku hodně vysoko. V systému, za který je zodpovědný, mnozí neskočí ani tu základní výšku takže se vůbec “nekvalifikují” do závodu o kvalitní vzdělání.

Proč dopadáme tak mizerně? Když pro každou vládu je “školství priorita”? Protože se nesoustředíme na to podstatné. Platí to i nyní. Podívejme se, jaký obrovský humbuk se dělá kolem toho, že v Praze a Středočeském kraji chybějí místa na gymnáziích. Tedy zrovna tam, kde se žije nejlépe, kde jsou i regionální samosprávy bohaté a tedy mají k zajištění dostatku středních škol ty nejlepší předpoklady. Přesto tam selhávají. A novináři i polici se tomu obsáhle věnují. Jistě, jde tady o ně, oni přece také patří k těmto elitám.

Když v centru mají nějakou bolístku hned se to řeší. Ale že na periférii utrpělo školství hluboké a trvalé rány, to zůstává stranou. Pokud bude chtít jednou nějaký ministr vykonat opravdu něco dobrého pro zvýšení vzdělanosti a využití potenciálu našich lidí, musí začít hezky od píky. Tedy od obecné školy. Pro tu ale něco zásadního udělal pouze ten první šéf resortu, a to už je třicet let. Jmenoval se Petr Piťha. Ano, to je ten, jemuž liberální elity nemohou přijít na jméno, protože mezi prvními varoval před Istanbulskou úmluvou.

Právě tento konzervativec dobře věděl, že pokud děti nepodchytíme už od první třídy, nedáme jim základy a nevzbudíme v nich zvědavost a touhu po informacích, po vzdělání, po hledání pravdy, už to nikdy nedoženeme. Ani na vysoké škole, jak dokazují někteří absolventi humanitních studií… Je dokázáno, že když se vám podaří dát slušné vzdělání dolním deseti procentům žáků, uděláte pro zemi mnohem víc, než když zajistíte školy pro elity. Tam je třeba upřít maximální pozornost. Co místo toho dělají vlády?