V současné době globalizování prožíváme životy úplně odlišně, než tomu bylo v dobách socialismu nebo ještě v době na přelomu tisíciletí. Dospělí lidé jsou hnáni do pasti dluhu a to jen proto, že si to přejí ekonomové a bankéři. Prý vše v zájmu nekonečného růstu ekonomiky. Jenže nikomu zjevně nedochází, že pokud ekonomika má růst, tak se v ní musí něco vyrobit. Tedy, že většinou vznikne nějaký úbytek a negativní jev při výrobě. Nejčastější případ je ve vztahu k přírodě. Aby mohl nastat růst, tak musí trpět příroda (v logice kapitalismu). Co je v tomto vztahu dalším nebezpečím, je, že dnešní děti jsou konfrontovány s ryzím kapitalismem. Uveďme si jeden prostý příklad: dítě ve školce je konfrontováno s jinými vrstevníky ve vztahu vlastnictví mobilního telefonu. Existuje řada dětí, které mobilní telefon nevlastní nebo na něj prostě jejich rodiče nemají. Nastává zde kapitalistická konfrontace vlastnictví moderních technologií nebo jen prostého vlastnictví přístroje. Děti jsou tím pádem již od dětství vychovávány k závisti jeden k druhému. Dítě, které přístroj nevlastní se cítí méněcenné a přitom v tomto věku tyto moderní přístroje nepotřebuje. V tomto věku se musí učit základním prvkům lidství a nesmí být konfrontováno s realitou, která je postavena na nerovnosti, kapitálu, vlastnictví.

Všechny tyto prvky vedou k tomu, že se do naší sociální výbavy dostává kapitalismus jakožto součást lidského života na první místo. Je naprosto opomíjena rovnost nebo jen pojem nezávidění. Mladí lidé, kteří dnes vnímají realitu, si přejí úspěch a nekonečný růst na konečné planetě. I toto způsobila ideologie tržního fundamentalismu, která byla, je a bude postavena na tom, že růst může neustále růst do nekonečna. Již v dnešní době ale existují politické a ekonomické směry, které razí myšlenku poklesu růstu. Jedná se o jev, kdy se současný růst poněkud zastaví a nebude se neustále ničit příroda. Dalším směrem, který se vyskytuje, je proces trvale udržitelného rozvoje. Tento systém prosazuji i já sám osobně, protože je potřeba neustále rozvíjet inovace a technologie. Z lidského pokroku musí mít prospěch všichni a ne jen úzká skupina lidí, která v současné době vlastní tolik kapitálu, že jim současný stav vyhovuje.

Statistiky (zejména z USA, ale i jiných států) ukazují, že se stále více kapitálu akumuluje u úzké skupiny lidí na planetě. Jedná se o ono pověstné 1% nejbohatších a nejvlivnějších lidí. Tento proces je nutné co nejrychleji zvrátit regulatorními prvky v systému a návratu pevných rozhodovacích pozic národních Parlamentů. Tedy nového systému, kde budou určena jasná pravidla místními Parlamenty a tato pravidla budou respektovat i nadnárodní hráči globalizace.

Převzato z profilu.