Bohužel antikomunistické pohledy na onu dobu jsou vyprávěny stále lépe z pohledu negativních tendencí. Je nutné poznamenat, že dějiny nelze nikdy objektivně podávat, protože je vykládají „vítězové“ a „poražení“ jsou v menšině. Tu a tam se říká, že to byl puč, převrat nebo revoluce. Musím poznamenat, že to nebyla ani jedna z možností. Lze diskutovat o tom, zda to nebyl „převrat“ ve vztahu přeměny (převrácení) systému. To samé ale můžeme diskutovat o roku 1989, kdy rovněž došlo k převrácení.

Pokud se podíváme do oněch let zpět, tak zjistíme, že události v únoru 1948 byly vyústěním vládní krize oněch let. Tehdejší předseda vlády Klement Gottwald pouze nahradil odstoupivší ministry jinými lidmi. To mu ostatně nařizovala i tehdejší platná Ústava. Zde je ale potřeba říci b), že existoval tajný rozkaz zatknout odstoupivší ministry policií. O tom se nikde moc nechce mluvit. Nehledě na to, že volby v roce 1946 vyhrála s převahou KSČ, a tak úvahy, že by se KSČ bála dalších voleb, kde by mohla být poražena, jsou naprosto zcestné.

V té době si mnoho lidí přálo větší socializaci a příklon k SSSR, ať už se jednalo o voliče KSČ, nebo i jiných „levicových“ stran. Existovali ale i lidé, kteří chtěli zachovat stávající politiku KSČ, nebo ji dokonce více posunout do středu. Musíme si uvědomit, že bylo několik let od nejhorší války v dějinách lidstva a společnost si přála změny. Ty byly udávány vztahem „zrazeni západem“ v roce 1938 a také osvobozením Československa z velké části Sovětskou armádou.

Z toho je logické, že nastal těsnější příklon k Sovětskému svazu, události v únoru 1948 tedy byly klasickým projevem snahy o změnu společnosti. Téměř tři tehdejší společnosti si přály směřování k socialismu po vzoru Košického vládního programu a zahraničně politické směřování na SSSR, ale chtěly rovněž zachovat i vazby na západní země. Otázkou zůstává, nakolik se v našich podmínkách odrážel vliv sovětských poradců na politiku uvnitř tehdejšího Československa. Je nepopíratelné, že určitý vliv poradci měli, a bylo to i patrné na událostech, které se odehrávaly poté.

Společnost si tehdy přála změny a také byly nastartovány. Přeměna průmyslu a zemědělství, jakož i cíl vybudovat „socialistickou zemi“. Byla potřebná obnova po válce a také po katastrofálním suchu v roce 1947. Zpočátku to vše vypadalo, že k ničemu dramatickému nebude docházet, ale bohužel se čím dál více začaly projevovat přehmaty a také snahy řady lidí využít změněnou situaci k vyřizování účtů s jinými.