Skoro nikdo již nevěří, že by některý z politiků opravdu bral vážně své předvolební sliby (a to ani ti, kteří své voliče neobelhali). Rovnice politik = gauner, zloděj, zkorumpovaný mafián, posluhovačka USA a spousty podivných neziskovek začíná převažovat ve veřejném mínění. Občané nevěří , že by někomu z politiků opravdu záleželo na tom, jak se zde žije, nevěří, že „poslanci“ kteří šikovnou mnipulací strávili celý svůj „produktivní“ život naprosto neproduktivním žvaněním v parlamentním bufetu, vůbec tuší, o čem skutečný život v této zemi vlastně je! Jsou svědky každodenního pohrdání voliči ze strany politiků, jsou svědky své vlastní dehonestace, kdy jsou nazýváni různými celbritami (Halík apod.) plebsem, lůzou, nesvéprávnými hlupáky. Vidí, jak politici, které si naivně a důvěřivě zvolili, každodenně a velmi levně zaprodávají další a další části naší země a našich svobod cizím vládcům, snad za příslib teplého místečka a přetékajícího korýtka v Bruselu.

Občané již několikrát zažili, že ať volili pravici či levici, kradlo se dál stejnou měrou Jak potom mají ještě věřit, že přijde mesiáš (nebo spíše historická osoba Tiberius Gracchus) a postaví se za obyčejné lidi čelem té mnohohlavé hydře korupce a síti zákonů, 26 let umně splétaných, aby ochránily největší zloděje (a sponzory politických stran). Nikdo již nevěří, že volby něco změní a tak paradoxně díky nízké volební účasti zůstávají u moci a u parlamentního baru ti, které bychom rozhodně nechtěli za přátele ani za sousedy. Vypadá to z hlediska svobody a demokracie dost beznadějně.

Taková je nálada mezi občany před volbami v roce 2016.

Jenže je zde přece jenom naděje! Nejsme v tom sami, všude kolem se lidé bouří. Volby v Maďarsku ukázaly cestu (díky za Orbána), volby na Slovensku ukázaly jak mizernou vypovídací schopnost mají „průzkumy veřejného mínění“ od „renomovaných firem oproti vůli lidu. Volby v Polsku a následný vývoj ukázaly, že Evropská komise není všemocná proti vůli národa. Volby v Rakousku, které tak sporně a těsně vyhrál Van Der Belden a které se právě po onu spornost budou opakovat rovněž ukazují, že demokracie ještě není úplně bezzubá (pokud ji vláda respektuje). Referendum v Británii prolomilo zakletí nadvlády medií a manipulace s veřejným míněním.Jen u nás naši vládnoucí satrapové velmocí tvrdošíjně odmítají vůli občanů, dokonce i nyní před volbami kdy slibují věci, co nikdy nemůžou (a v našich podmínkách ani nechtějí) splnit.

Nadcházejí volby! Máme tedy ještě naději na změnu i u nás v České republice. Máme zde (navzdory zuřivé kampani médií proti nim) politiky, kteří se neprovinili korupcí, kteří již léta tvrdošíjně drží svůj volební program, za který se jim dříve dostalo výsměchu a trestních oznámení. Nyní vývoj v České republice, v Evropě i ve světě potvrzuje hrozivou pravdu jejich předpokladů.

Tomio Okamura a hnutí SPD mají svůj komplexní program, založený na vlastenectví, vzájemné výhodnosti vztahů s EU a na základním požadavku humanismu: na svobodě. Na té svobodě, o kterou nás postupně sociální inženýři Bruselu připravují.

Chceme, aby občané ČR žili svobodně, podle své vůle a v úctě k odkazu svých předků. Chceme, aby politici skutečně sloužili občanům a dodržovali své předvolební sliby.

Máme ještě naději. Když budeme všichni držet při sobě a budeme opravdu chtít!