věc:

Návrh na neplatnost voleb do Evropského parlamentu, které se konaly dne 23. a 24. května 2014 podle ustanovení § 57  zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu

Stěžovatel:

   Lukáš Kohout, nar. 27. 8. 1983
   trvale bytem: Husova 59, 506 01 Jičín

Odpůrce:

   Státní volební komise ČR
   Nad Štolou, 170 00 Praha 7
 

Přílohy:

Usnesení NSS, Vol 13/2013
Foto – parlamentní listy
Sbírka zákonů
Usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 73/04

Doporučeně – datovou schránkou

I.

Navrhovatel je občanem České republiky, který byl zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. Prezident republiky Miloš Zeman  ve čtvrtek 13. února 2014 rozhodl podle čl. 63 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a na základě rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 14. června 2013, kterým se stanoví doba konání osmé volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu. Rozhodnutí podlehlo kontrasignaci předsedy vlády ČR.

Na základě rozhodnutí prezidenta republiky se volby na území České republiky do Evropského parlamentu konaly v pátek 23. Května 2014 a sobotu 24. Května 2014. 

Stěžovatel byl kandidátem za politickou stranu Aktiv nezávislých občanů do Evropského parlamentu.

II.

Navrhovatel podává ve lhůtě stanovené zákonem návrh na neplatnost voleb do Evropského parlamentu s návrhem na přepočet odevzdaných hlasů podle ustanovení § 57  zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu.

O d ů v o d n ě n í

I.

ad 1)

rozbor hranice pro vstup do Evropského parlamentu

Stěžovatel se domnívá a tvrdí, že dochází mj. k porušení jeho ústavních práv, konkrétně k hrubému porušení ústavního principu práva na účast v rovné a svobodné demokratické soutěži politických stran ve volbách, garantovaného článkem 5 Ústavy ČR a článkem 22 LZPS.

Konkrétní porušení svých práv spatřuje stěžovatel v tom, že na základě politické dohody tzv. velkých politických stran byla Parlamentem ČR zavedena pětiprocentní klausule pro možnost vstupu do skrutinia, eliminující a diskriminující malé politické strany a nezávislé kandidáty ve volbách do Evropského Parlamentu, a tato klausule v těchto volbách diskriminuje stěžovatele a politickou stanu za, kterou kandidoval do Evropského parlamentu.

Další novinkou ve volbách do Evropského Parlamentu je uzavírací klauzule, která byla stanovena na 5%. Tato změna byla učiněna právě po oněch kvitovaných politických dohodách, kdy se stanovil tento výpočet 5% propadajících hlasů." Jako velice závažnou v této souvislosti uvádí stěžovatel i odborný názor Doc. JUDr. Jana Filipa CSc. a doc. JUDr. Karla Schelle CSc. Existence umělé uzavírací klauzule (zpravila do 5%, ale i vyšší), postihuje zejména "pravé" menšiny a nutí voliče k taktickému hlasování, nechce-li, aby jeho hlas vyšel naprázdno.

Předmětná pětiprocentní uzavírací klausule (ve spojení s ostatními integrační stimuly a překážkami, zejména d´Hondtovou metodou přepočtu volebních hlasů na mandáty, způsobem stanovení jednoho volebního obvodu, diskriminuje menší politické strany a nezávislé kandidáty vč. stěžovatele i tím, že (ještě před odevzdáním hlasů voličů ve volbách) ovlivňuje chování voličů ve prospěch velkých stran. Míra finančních a systémových výhod pro velké a politicky etablované strany ve volbách (a tím postihů pro menší strany) je v současné právní úpravě tak rozsáhlá, že apriorně dochází k "dušení" a k eliminaci malých stran a nezávislých kandidátů, v míře, která nemá obdoby v žádném jiném srovnatelném volebním systému poměrného zastoupení.

Plénum Ústavního soudu ČR již v minulosti jednoznačně deklarovalo (Pl. ÚS 30/98), že "jestliže moderní reprezentativní demokracie bere zřetel na funkčnost parlamentního systému a přijímá v omezené míře integrační stimul do systému rozdělování mandátů, neznamená to, že integrační hlediska smějí mít přednost před principem volné a v zásadě neomezené volební soutěže volebních stran. Jejich volná soutěž je přímým výrazem pluralistické povahy demokratické společnosti a právě ochrana pluralismu v politickém životě má primární význam pro samu existenci demokratické společnosti. Proto je výrazně chráněna článkem 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Jakékoliv přímé nebo nepřímé omezování rovnosti politických stran ve volební soutěži nesmí jednotlivě ani v kumulaci opatření, jež diferencovaně postihují nebo zvýhodňují určité strany, potlačovat apriorně již samotnou účast politických stran ve volební soutěži."

Ad 2)

mediální nerovnost – politických stran

Stěžovatel je hrubě diskriminován a poškozen tím, že před volbami není stěžovateli zajištěn rovný přístup ani k místním sdělovacím prostředkům ani ve veřejnoprávní České televizi, když jako neparlamentní strana nemá možnost v online přenosu zpravodajské stance www.ct24.cz představit kandidáty do EP, tak jak to mohou učinit Parlamentní strany, tedy

• Česká strana sociálně demokratická
• Křesťanská demokratická unie Česká strana Lidová
• ANO 2011
• Hnutí Úsvit přímé demokracie
• Občanská demokratická strana  

Stěžovatel upozorňuje, že evropské země odmítly přijmout nedemokratickou evropskou ústavu, vytvořila č. 2 Evropské komise p. Wallströmová Plán D /dialog, diskuze, debata/ za účelem přesvědčování obyvatel EU, že nastoupená cesta je správná. V tomto projektu rozhodujícím médiem pro komunikaci s občany je uvedena Česká televize. Kdo dnes ovládá televizi, ovládá prakticky mediální svět. Toto je oficiální stanovisko Evropské komise.

Jak shora stěžovatel uvedl, jsou parlamentní strany zvýhodněny svoji politickou silou, kdy májí vliv a to zásadní vliv na ovlivňování mediálního obrazu svých lídrů. K tomu může stěžovatel opětovně odkázat na live tiskové konference politických stran, které přenáší www.ct24.cz .

Česká televize tímto porušuje zákon 483/1991 Sb. § 2, odst. (2) a) poskytování…informací pro svobodné vytváření názorů. Účel je jediný: aby volby do Evropského Parlamentu vyhrály předem vybrané politické strany, tedy (ČSSD, ODS, ANO 2011, Úsvit a KDU-ČSL).

Zákon o volbách do Evropského Parlamentu stanovuje, že "V době volební kampaně mají všechny volební strany rovný přístup k místním veřejným sdělovacím prostředkům.

Z výše uvedených důvodů je stěžovatel přesvědčen, že vůči straně, která ho nominuje na kandidátní listině do EP jsou zavedena taková opatření z médií veřejné služby, která lze zcela oprávněně označit za celý systém CENZURY, KTERÁ JE NEPŘÍPUSTNÁ a ve svém důsledku poškozuje nejen stranu, ale také kandidáty do EP a je narušen průběh voleb a ústavní pořádek České republiky.

Listina základní práv a svobod /LZPS/, která je nedílnou součástí Ústavy České republiky, nevznikla náhodou. Po staletí se totiž lidé vzájemně vybíjeli v boji o moc. Až moderní doba přinesla demokracii, jejíž základní součástí jsou volby. Výměna vládnoucí "garnitury" se již neřeší válkami či dokonce na popravišti. Aby však volby plnily svou základní funkci, musí být důsledně dodrženy principy, zakotvené v LZPS. V článku 20, odst. 4 je stanoveno, že "Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení, jsou odděleny od státu".

Není náhodou, že v kolébce evropského parlamentarismu, ve Velké Británii, neexistuje přímé státní financování politických stran. Stát politické strany podporuje pouze nepřímo financováním parlamentní činnosti. Na tuto podporu mají ale nárok pouze opoziční poslanci (podle počtu dosažených mandátů a obdržených hlasů). Vládní strana si výdaje, spojené s parlamentní prací, hradí prostřednictvím příslušných ministerstev.

A jak je to u nás? Po roce 1989 velká většina finančních prostředků na první volby v roce 1990 přišla ze zahraničí, přesto, že v západních demokraciích je zakázáno financování politických stran z ciziny. Jakmile proběhly v roce 1990 první volby, podle stěžovatele ihned nastalo úsilí zajistit, aby prvně zvolení poslanci, a zejména jejich politické strany, byly u moci na věčné časy a nikdy jinak… Proto byl již 2. října 1991 schválen zákon č. 424/1991 Sb. "O sdružování v politických stranách a hnutích". Ústava ČR totiž ve svém článku 5 stanoví, že "Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. A v článku 6 "Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin".

Stěžovatel si dovoluje dále odkázat na mediální lynč, který byl veden proti jeho osobě ze strany deníku Idnes.cz a týdeníku 5 plus 2, kdy právě deník 5 plus 2 označil stěžovatele za korupčníka, kdy podle redaktorky deníku měl právě stěžovatel uplácet spolustraníky na sněmu strany. Toto se nikdy nezakládalo na pravdě, avšak tento článek byl otištěn v době, kdy stěžovatel neměl možnost proti tak hanlivému článku brojit. Stěžovatel může brojit, avšak závěry o lživém článku budou veřejnosti známe několik měsíců po volbách do Evropského parlamentu.

Jediným úmyslem takového článku byl poškodit stěžovatele v očích veřejnosti a to 14 dní před konáním voleb do Evropského parlamentu. Nadto stěžovatel uvádí, že se na www.parlamentnilisty.cz objevila několikrát výzva k tomu, aby stěžovatel odstoupil z kandidátní listiny, avšak taková to zpráva se nikdy nezakládala na pravdě, přesto na ní stěžovatel reagoval. Jediným mediálním výsledkem, tedy byl mediální hon na stěžovatele a poškodit jej v očích veřejnosti.

Důkaz:

http://ustecky-kraj.5plus2.cz/kohout-uplatky-horacek-volby-djh-/decin.aspx?c=A140511_121655_ppd-decin_p2kla
http://ustecky-kraj.5plus2.cz/kohout-volby-parlament-evropa-de8-/decin.aspx?c=A140508_160805_ppd-decin_p2kla
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/ANeO-Lukas-Kohout-by-mel-neprodlene-rezignovat-316069
http://www.reflex.cz/clanek/komentare/56370/nejvetsi-podivuhodnosti-letosnich-kandidatek-lukas-kohout-povolanim-podvodnik.html

Stěžovatel odkazuje na Usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně, kde Nejvyšší soud již judikoval, že obrana proti lžím před konáním voleb je nereálná a více, než obtížná.

Důkaz:

Vol 13/2013

Stěžovatel v tomto odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož za porušení pravidel volebního procesu by měl být v prvé řadě sankcionován ten, kdo takovéto porušení způsobil.  Právní řád na takovéto případy pamatuje, ať již jde o odpovědnost občanskoprávní, veřejnoprávní (přestupky, správní delikty atd.) či trestní. Hrozba zrušení výsledku voleb jako jedině možný důsledek je v takovém případě v rozporu s ústavním principem přiměřenosti zásahu veřejné moci (takto nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04).

II.

Stěžovatel má dále za to, že ve spoustě volebních Okreskových komisí nebyl započítán preferenční hlas. Z několika zdrojů stěžovatel ví, že měl dostat několik preferenčních hlasů na Rokycansku, avšak, zde mu nebyl započítán ani jeden jediný hlas. Stěžovateli je známo, že mu nebylo započítáno několik preferenčních hlasů na Teplicku, Tanvaldsku a Děčínsku.

Další neférové hlasování stěžovatel vidí ve dvojím hlasování životní partnerky ministra financí Andreje Babiše Moniky Babišové, která dle mediálních zpráv volila dvakrát. Zde má stěžovatel za to, že byl porušen příslušný zákon. Podle zákona okrsková volební komise dbá o pořádek ve volební místnosti, zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování, odevzdá volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu. Bližší detaily činnosti komise jsou rozvedeny v zákoně. Komise jistě může a má poradit voliči, který nezná přesné technické detaily hlasování. Úkolem komise však není dbát o to, aby byl každý odevzdaný hlas platný.

Ostatně zákon sám s neplatnými hlasy počítá, neplatný hlas může být někdy i záměrný. „Napomínání“ voličů, že hlasují neplatně, by tak bylo v rozporu s funkcí komise. V tomto si stěžovatel dovoluje opětovně odkázat na Usnesení NSS, kdy v usnesení o volbě prezidenta stěžovatel odkázal na zmatečné hlasování z jednoho kandidáta a NSS jeho námitku plně odmítl.

Dále je nutné upozornit, že každý volič musí být v prostoru na úpravu volebního lístku sám, zde byl opět porušen zákon. Partnerka ministra financí upravovala volební lístek se svým manželem. Stěžovatel chápe, že partnerka ministra je blondýna, kdy některé věci musí být těmto blonďatým dámám vysvětleny několikrát a důrazně, aby je chápaly, ale stěžovatel upozorňuje, že by se mělo dít za situace, že není porušen volební zákon. Z tohoto důvodů by měl soud prohlásit hlasování ve volební místnosti MŠ a ZŠ Květnového vítězství na pražském Chodově za neplatné.

Důkaz:

http://zpravy.idnes.cz/babisova-volila-dvakrat-0sw /domaci.aspx?c=A140523_153218_domaci_jj

Stěžovatel má za to, že součástí jeho stížnosti je otázka, zda volby jako takové jsou bezpečné, když několik hodin nikdo nemá tušení co se děje s volební urnou po ukončení hlasování. Volby jako takové by měli být bezpečné a nenapadnutelné, což není tento případ. Stěžovatel se ptá? Je zajištěna bezpečnost odevzdaných hlasů?, dle stěžovatele NENÍ.

STĚŽOATEL MÁ, TEDY ZA TO, ŽE BY NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD MĚL PŘEPOČÍTAT VOLEBNÍ HLASY VE SHORA UVEDENÝCH VOLEBNÍCH OKRSCÍCH A DÁLE ROZHDNOUT O NEPLATNOSTI VOLEB VE VOLEBNÍM OKRSKU MŠ a ZŠ Květnového vítězství na pražském Chodově.

III.

Z výše uvedeného si stěžovatel dovoluje navrhnout, aby Nejvyšší správní soud vydal toto

U S N E S E N Í

Volby do Evropského parlamentu konané dne 23. a 24. května jsou n e p l a t n é.

Lukáš Kohut