Jak řídit školství v Pardubickém kraji? Kolik je zapotřebí středních škol? Abychom mohli zodpovědět na položené otázky, je nutné především vyjít z odborných studií, které se zabývají odhady sociálního a demografického vývoje. Kdo si však nevšímá potřeb pracovního trhu a neodhadne jeho alespoň přibližnou strukturu v budoucnu, je ztracen.

Ani tu nejmenší neházet přes palubu

Základem jakékoli smysluplné koncepce krajského školství na Pardubicku musí být provázanost jednotlivých vzdělávacích stupňů, a to od mateřských škol až po vysoké. Třebaže ve většině z nich nemá krajská samospráva přímé výkonné kompetence, nesmí od nich ve výsostném veřejném zájmu dávat ruce pryč. To znamená, že žádná obec, včetně těch nejmenších, nesmí být hozena přes palubu. V oblasti školek a základních škol by měl kraj aktivně pomáhat: metodicky, poradensky i finančně. Z uvedených důvodů bychom v rámci Pardubického kraje chtěli v každém jeho okrese vytvořit stálé odborné skupiny složené z ředitelů jednotlivých školských zařízení, starostů, radních pro školství, odborných pracovníků kraje v oblasti školství a dalších osob a dalších subjektů, včetně zástupců rodičovských sdružení a místních podnikatelů a zaměstnavatelů. Docházelo by zde k vzájemné výměně názorů a zkušeností, konzultacím a artikulaci aktuálních potřeb jednotlivých aktérů. Výstupy skupin by pak byly důležitou součástí krajské školské politiky. Inspirovali bychom se částečně systémem bývalých okresních úřadů a odborných okresních školních radů. Tyto úřady byly v minulosti velmi nešťastně a nesprávně zrušeny.

Už žádnou hru na praxi. 50:50!

V rámci středního školství je v Pardubickém kraji prioritou SPD reforma celého systému směrem k otevření možnosti celoživotního uplatnění absolventů jednotlivých škol. Prvořadý důraz klademe na propojení teoretické výuky na školách a opravdové a dlouhodobé profesní praxe. Nesmí jít o hru na praxi formou jednoho či dvou dnů v měsíci, které stráví studenti v „ostrém“ provozu, ale o systém „padesát na padesát“. Jedna polovina školního roku v lavicích, druhá v terénu – ve výrobních podnicích, v obchodech a službách. Tímto směrem se neměla vydat pouze učiliště. Je potřeba se orientovat na studijní a učební obory (a profese) s vysokou přidanou hodnotou či s vysokou flexibilitou budoucího širšího uplatnění absolventů a jejich případné snadné budoucí rekvalifikace, bude-li to nutné z hlediska jejich pracovního uplatnění. Absolventi by měli získat kvalitní a praktický základ už právě z doby svého studia. Nezbytná a nutná je úzká spolupráce kraje a škol s místními firmami, podnikateli a jejich svazy. Jde o oblast, kterou současné vedení našeho kraje až trestuhodně zanedbávalo. Z průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání totiž vyplývá, že téměř 40 % středních a vyšších odborných škol v našem regionu nemůže najít vhodného zaměstnavatele pro spolupráci. Dlouhodobější strategie a plány na spolupráci přitom vytváří jen asi 20 % z nich. Školy uvádějí, že bariéry pro spolupráci škol, firem a dalších partnerů tvoří zejména náklady spojené s povinnými zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků. To je přesně parketa pro aktivitu orgánů kraje, tady mají hrát roli prostředníka a nabízet řešení, nikoli v klidu spát jako doposud. My v SPD slibujeme, že budeme bdělí…

Řemeslo musí být ctěno

Samozřejmá věc je rovněž vrácení prestiže řemeslům. Ta nesmí být ve veřejném prostoru pokládána za něco společensky méněcenného – jako tomu dnes mnohdy je. Jde o úkol nás všech, zejména pak pedagogů na základních školách, kteří mají velký vliv na výběr budoucího studia svých žáků. Naopak platí, že studijní obory (i celé školy) bez budoucí pracovní perspektivy, s nízkým zájmem o studium na nich, se špatnými výsledky maturit a nízkým procentem absolventů pokračujících ve vysokoškolském studiu v důsledku neúspěšnosti při přijímacích zkouškách musí být bez milosti zrušeny. Nemá žádný smysl do nich dál lít peníze občanů Pardubického kraje.

Učitelům neslibovat jenom křídu

Z pozice krajských reprezentantů se budeme snažit rovněž o urychlené doplnění kvalitního pedagogického sboru na našich krajských středních školách, kde dochází ke zvyšování jeho průměrného věku. Mladí učitelé a absolventi pedagogických fakult k nám totiž přicházejí mnohem méně, než by bylo třeba, což nesmíme dopustit. Budeme hledat cesty, jak mladé pedagogy motivovat k tomu, aby u nás v kraji chtěli pracovat a žít. Nejde jen o mzdy – důležité je jejich bydlení, otázka dopravy a její dostupnosti, včetně příspěvku na ni pro učitele. Musíme pro ně výrazně posílit nabídku dalšího profesního vzdělávání, lázeňské a rehabilitační péče, kulturního a sportovního vyžití. To vše mohou orgány kraje činit – a zastupitelé SPD v tom budou velmi aktivní.

Rozproudit univerzitu

Nesmíme zapomínat ani na důležitou roli návazné školské infrastruktury. Jde o to zlepšit vybavenost škol, jejich údržbu a provádět pravidelné rekonstrukce. Mám na mysli rovněž kvalitní počítačovou techniku, a to nejen v souvislosti s nyní aktuální potřebou distanční on-line výuky. Nezbytnou podmínkou je pokrytí celého kraje vysokorychlostním internetem. Součástí škol musí být dostatečná kapacita a kvalita sportovišť, jídelen a kluboven. Je třeba hledat cesty, jak zlepšit nabídku volnočasového vyžití studentů. Nezbytností je i zde perfektní dopravní obslužnost a dopravní spojení každé školy i s tou nejmenší vesnicí na „širokém“ Pardubicku. V neposlední řadě by měl kraj úzce spolupracovat s naší vysokou školou, Univerzitou Pardubice, která v regionu plní nejen vzdělávací a vědeckou, ale také důležitou společenskou a ekonomickou roli. Univerzita je předurčena k tomu, aby byla v mnoha oblastech pro kraj klíčovým odborným partnerem. Ve svém článku jsem zmínil jen některá témata, o nichž my – voliči – budeme rozhodovat už příští víkend ve volebních místnostech.