V polovině září totiž Ministerstvo zdravotnictví vydalo zákaz konání vnitřních akcí na stání pro více než deset osob, nyní jsou v plánu ještě přísnější omezení. Akce byly přitom limitovány již v průběhu jara i léta a v současné době se jednotlivé kluby začaly pomalu, po těžkém období, stavět na nohy. Nová vlna restrikcí tak bude pro mnoho z nich zničující.

Ministerstva kultury i průmyslu a obchodu by měla kulturu „podržet“, najít možnosti, jak změnit pravidla programu Covid – Kultura a obnovit program Covid – Nájemné. A to tak, aby na něj dosáhlo co možná nejširší spektrum žadatelů. Jedná se nejen o OSVČ a „dohodáře“, ale také o technické firmy, nebo hudební a multifunkční sály.

V celé republice máme totiž zhruba 350 hudebních klubů, které nyní nemohou prakticky fungovat a jejichž průměrné základní měsíční náklady na provoz činí od 50 do 80 tisíc korun. Jedná se o fixní náklady, které musí platit za nájem a zálohy na energie. Uvádí to Asociace nezávislé hudby sdružující hudební kluby v ČR. Své rezervy přitom vyčerpala drtivá většina ze zmíněných podniků už kvůli jarní vlně opatření a přes léto, kdy dominují festivaly a venkovní akce, se provozovatelé snažili improvizovat. Kluby se také pomalu připravovaly na podzimní sezónu a doufaly, že jsou nejtěžší chvíle za nimi. Současná opatření a nulová pomoc státu jsou však pro ně ledovou sprchou. Nejedná se ale pouze o hudební kluby. Kulturní průmysl je jeden velký provázaný ekosystém. Je na něj vázána celá řada profesí nejen kreativních, ale i technických, zajišťujících hudební a další kulturní akce.

Pokud nechá vláda padnout hudební kluby, bude to pro českou kulturu ztráta, která se bude jenom těžko napravovat. Hrozí, že provozovatelé začnou vypovídat nájmy, opuštěné prostory pak majitelé pronajmou za jiným účelem. Profese navázané nejen na kluby – většinou se jedná o OSVČ – budou muset hledat náhradní způsob, jak uživit sebe a své rodiny. Po návratu „do normálu“ bude velmi složité ztracený provoz znovu obnovit. Snadno se tak můžeme dočkat situace, kdy o klubovou scénu z podstatné části přijdeme.

Většina provozovatelů českých hudebních klubů se shoduje na tom, že pokud by jim stát proplatil fixní náklady na provoz a zároveň by mohli čerpat prodlouženou „pětadvacítku“, situaci by pravděpodobně zvládli a po uklidnění by mohli své provozy znovu obnovit. Stát by taková pomoc stála zhruba 25 milionů korun měsíčně. To není nijak přemrštěná suma s ohledem na to, že v samotném programu Covid – Kultura bylo alokováno 900 milionů korun a z této částky je v současnosti vyčerpáno pouze necelých 100 milionů. Příčinou nízkého čerpání prostředků je nejen složitá byrokracie, ale zejména velmi úzce vymezený okruh nákladů, na které stát přislíbil příspěvek.